Politická kampaň má mít hranice. Rodina do ní nepatří

autor: Milan Slíva | 8. 10. 2026 | Volby 2026

Váže­ná paní Poláč­ko­vá,

při ces­tě za svý­mi cíli zjev­ně nebe­re­te ohled na niko­ho a na nic. Nyní jste se roz­hod­la zatáh­nout do poli­tic­ké­ho spo­ru také mou man­žel­ku a vyu­žít ji jako pro­stře­dek k úto­ku na mě. Veřej­ně jste ji oslo­vi­la jmé­nem, při­po­mně­la její někdej­ší účast ve vašem krouž­ku a při­po­ji­la spo­leč­nou foto­gra­fii – přes­to­že sama při­zná­vá­te, že soci­ál­ní sítě nepo­u­ží­vá a veřej­ně se nijak nean­ga­žu­je.

Jiný­mi slo­vy: dob­ře víte, že se moje man­žel­ka nemů­že k vaše­mu pří­spěv­ku pří­mo vyjá­d­řit, a přes­to jste ji pou­ži­la jako rekvi­zi­tu své poli­tic­ké kam­pa­ně.

To pova­žu­ji za kraj­ně úče­lo­vé a pře­de­vším napros­to nepři­ja­tel­né.

Ano, jsme man­že­lé již 28 let. Moje žena veřej­ně nevy­stu­pu­je, poli­tic­ky se nean­ga­žu­je a nemá ani účet na Face­boo­ku. Za mé názo­ry, člán­ky a poli­tic­ká roz­hod­nu­tí nene­se žád­nou odpo­věd­nost. Dokon­ce si nikdy nepřá­la, abych tuto funk­ci vyko­ná­val. Mé pří­jmy byly vyš­ší, pra­co­val jsem z domu, jez­di­li jsme na dovo­le­né a spo­leč­ně trá­vi­li čas. Nyní mám mno­ho desí­tek dnů nevy­bra­né dovo­le­né, vět­ši­nu času trá­vím na úřa­dě. Urči­tě na tom nevy­dě­la­la. Ale mate­ri­ál­ní hle­dis­ko není vše. Pokud chce­te kri­ti­zo­vat mě, obra­cej­te se na mě. Jsem veřej­ně čin­ný, pod svý­mi tex­ty jsem pode­psa­ný a za svý­mi názo­ry i činy si sto­jím.

Moji man­žel­ku z toho las­ka­vě vynech­te.

Ano, před mno­ha lety navště­vo­va­la váš taneč­ní krou­žek. Ve svém pří­spěv­ku jste však jak­si zapo­mně­la uvést pod­stat­nou část pří­bě­hu – proč k vám cho­dit pře­sta­la.

Když jsem začal půso­bit v Hra­bov­ských lis­tech jako redak­tor, edi­tor a gra­fik a poz­dě­ji jsem se zapo­jil také do komu­nál­ní poli­ti­ky, zača­la jste kon­takt s mou man­žel­kou vyu­ží­vat k tomu, abys­te jejím pro­střed­nic­tvím půso­bi­la na mě ve svůj pro­spěch. Jí samot­né to bylo vel­mi nepří­jem­né. Když toto jed­ná­ní neu­stá­va­lo, ale nao­pak nabí­ra­lo na inten­zi­tě, pře­sta­la k vám dochá­zet a veš­ke­ré vaz­by s vámi ukon­či­la.

Na tanec ani pohyb při­tom neza­ne­vře­la. Pokra­čo­va­la jin­de a byla pod­stat­ně spo­ko­je­něj­ší.

Její někdej­ší návště­va vaše­ho krouž­ku vám nedá­vá trva­lé prá­vo pou­ží­vat její jmé­no, vzpo­mín­ky ani foto­gra­fii ve voleb­ním boji pro­ti její­mu man­že­lo­vi. Člo­věk není majet­kem spol­ku jen pro­to, že před lety navště­vo­val jeho akti­vi­ty.

Způ­sob, kte­rý jste nyní zvo­li­la, pova­žu­ji za zlý, faleš­ný a zišt­ný. Nejde o obra­nu taneč­ní­ho spol­ku. Kdy­by vám šlo sku­teč­ně o jeho čin­nost, věno­va­la bys­te se věc­ným důvo­dům, proč neby­lo mož­né vyho­vět vaše­mu poža­dav­ku na pra­vi­del­ný pro­ná­jem sálu. Mís­to toho jste oslo­vi­la ženu, kte­rá o vašem poža­dav­ku neroz­ho­do­va­la, veřej­ně nevy­stu­pu­je a do celé zále­ži­tos­ti nijak nevstou­pi­la.

To není argu­men­ta­ce. To je cito­vé vydí­rá­ní pro­střed­nic­tvím rodin­né­ho pří­sluš­ní­ka.

Mé člán­ky ozna­ču­je­te za pomlou­vač­né. Ve sku­teč­nos­ti v nich rea­gu­ji na veřej­ná tvr­ze­ní, neprav­dy a úto­ky šíře­né pro­střed­nic­tvím face­boo­ko­vé­ho kaná­lu pana Grom­ni­ci. Mé tex­ty jsou veřej­né, pode­psa­né a kaž­dý na ně může věc­ně rea­go­vat.

Na váš pří­spě­vek jsem ostat­ně odpo­vě­děl také já. Mou odpo­věď jste však vzá­pě­tí sma­za­la. Zřej­mě je pro vás poho­dl­něj­ší pro­ná­šet veřej­ná obvi­ně­ní v pro­sto­ru, ve kte­rém si záro­veň sama roz­ho­du­je­te, čí reak­ce smě­jí zůstat vidi­tel­né.

Dosle­chl jsem se rov­něž, že jste mi měla napsat jaký­si ote­vře­ný dopis, kte­rý pou­ží­vá­te ke své pro­pa­ga­ci. Jen jste jej jak­si zapo­mně­la poslat adre­sá­to­vi.

Ote­vře­ný dopis zna­me­ná, že něko­mu sku­teč­ně napí­še­te a sou­čas­ně s jeho obsa­hem sezná­mí­te veřej­nost. Nezna­me­ná to, že ode­slá­ní dopi­su pou­ze sehra­je­te před pub­li­kem a sku­teč­né­mu adre­sá­to­vi jej radě­ji nedo­ru­čí­te – co kdy­by na něj totiž odpo­vě­děl.

Je zjev­né, že se spo­lu se svý­mi poli­tic­ký­mi přá­te­li sna­ží­te vrá­tit k vli­vu na vede­ní Hra­bo­vé. To je samo o sobě legi­tim­ní poli­tic­ká ambi­ce. Legi­tim­ní však není pou­ží­vat při tom jako muni­ci man­žel­ku poli­tic­ké­ho pro­tiv­ní­ka, kte­rá sama veřej­ně nevy­stu­pu­je a do kam­pa­ně se nijak neza­po­ji­la.

Poli­tic­ký střet může být ost­rý. Může být nepří­jem­ný a může odha­lo­vat chy­by, roz­po­ry i osob­ní odpo­věd­nost veřej­ně čin­ných lidí. Musí však mít hra­ni­ce.

Vy jste tuto hra­ni­ci pře­kro­či­la.

Pokud chce­te vést spor se mnou, veď­te jej se mnou. Pokud chce­te obha­jo­vat svůj spo­lek, obha­juj­te jej věc­ný­mi argu­men­ty. Pokud chce­te řídit Hra­bo­vou nebo ovliv­ňo­vat její vede­ní, měla bys­te nej­pr­ve pro­ká­zat, že doká­že­te respek­to­vat ale­spoň základ­ní pra­vi­dla sluš­nos­ti.

Moji man­žel­ku už do své poli­tic­ké kam­pa­ně neza­ta­huj­te.

Vím, že přá­ní bývá otcem myš­len­ky. V tom­to i dal­ších pří­spěv­cích mě s neskrý­va­ným gustem opa­ko­va­ně ozna­ču­je­te za „doslu­hu­jí­cí­ho sta­ros­tu“. Mož­ná by však bylo rozum­něj­ší vyčkat na výsle­dek voleb a násled­ná povo­leb­ní jed­ná­ní. Ozna­čo­vat mě už nyní za doslu­hu­jí­cí­ho sta­ros­tu je stej­ně před­čas­né a nepa­t­řič­né, jako by bylo po vol­bách – pokud zno­vu zís­kám důvě­ru zastu­pi­tel­stva – nazý­vat mě sta­ros­tou novo­pe­če­ným. O tom totiž neroz­ho­du­je­te Vy, ani já, ale voli­či a násled­ně zastu­pi­tel­stvo. A nikdo zde není pro­ro­kem.

Angažovaná spolková „umělkyně“

autor: Milan Slíva | 6. 10. 2026 | Volby 2026

Anga­žo­va­ná spol­ko­vá „uměl­ky­ně“

Vel­mi inten­ziv­ní kam­paň pro­ti sou­čas­né­mu vede­ní rad­ni­ce a pro­ti mé oso­bě vede MUDr. Mar­ce­la Poláč­ko­vá. Jed­ním z jejích témat je údaj­né zne­mož­ňo­vá­ní čin­nos­ti její­ho spol­ku v Hra­bov­ském kul­tur­ním domě. Pro­to je nača­se vysvět­lit, o co v tom­to spo­ru sku­teč­ně jde. Pře­de­vším o roz­díl mezi mož­nos­tí vystu­po­vat a poža­dav­kem, aby rad­ni­ce vystou­pe­ní objed­ná­va­la a pla­ti­la.

Paní Poláč­ko­vá dnes v Hra­bo­vé nebyd­lí, ale její vaz­by na zdej­ší komu­nál­ní poli­ti­ku nejsou žád­nou novin­kou. V roce 2018 kan­di­do­va­la na spo­leč­né kan­di­dát­ce s Ros­ti­sla­vem Grom­ni­cou a svým man­že­lem za usku­pe­ní STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ – Klub přá­tel Hra­bo­vé. Má samo­zřej­mě prá­vo zají­mat se o Hra­bo­vou a kri­ti­zo­vat její vede­ní. Stej­ně tak mám já prá­vo odpo­vě­dět, když mi při­pi­su­je výro­ky, kte­ré jsem nepro­ne­sl.

Paní Poláč­ko­vá je mís­to­před­sed­ky­ní spol­ku s názvem „Občan­ský spo­lek MUDr. Mar­ce­ly Poláč­ko­vé“. Spo­lek nikdy neměl více než tři čle­ny. V minu­los­ti šlo o rodin­né usku­pe­ní, jehož síd­lo bylo v domě, kde paní Poláč­ko­vá s man­že­lem byd­le­la. Dnes jeho čle­no­vé žijí v jiných ost­rav­ských obvo­dech a síd­lo bylo pře­mís­tě­no na jinou adre­su v Hra­bo­vé.

Na exis­ten­ci malé­ho spol­ku ani na tako­vém síd­le není samo o sobě nic závad­né­ho. Pro­blém začí­ná ve chví­li, kdy se z adre­sy v rejstří­ku vyrá­bí argu­ment pro zvlášt­ní zachá­ze­ní a před­nost­ní objed­ná­vá­ní pla­ce­ných vystou­pe­ní.

Hra­bov­ská adre­sa není před­plat­né na veřej­né pení­ze.

Paní Poláč­ko­vá nyní tvr­dí, že jí rada obvo­du, a zejmé­na já, zne­mož­ňu­je­me vyu­ží­vat kul­tur­ní dům. Při­pi­su­je mi výrok, že její spo­lek v „mém kul­tur­ním domě“ nebu­de vystu­po­vat, dokud budu na úřa­dě.

Tako­vý výrok jsem nepro­ne­sl. Odmí­tám jej jako neprav­di­vý.

Kul­tur­ní dům není můj osob­ní maje­tek. Je to veřej­né zaří­ze­ní, kte­ré má slou­žit oby­va­te­lům. A prá­vě pro­to jeho pro­gram nemů­že vzni­kat pod­le toho, kdo si nej­hla­si­tě­ji řek­ne o pozván­ku a hono­rář.

Ve sku­teč­nos­ti paní Poláč­ko­vá poža­do­va­la, abychom její spo­lek do kul­tur­ní­ho domu zva­li a pla­ti­li za jeho vystou­pe­ní. V této sou­vis­los­ti jsem sku­teč­ně řekl, že se mi její vystou­pe­ní osob­ně nelí­bí a pova­žu­ji je za ama­tér­ská. To je můj sub­jek­tiv­ní názor, kte­rý nemám důvod před­stí­ra­ně měnit jen pro­to, aby se jeho adre­sát­ka neu­ra­zi­la.

Samot­ný osob­ní vkus samo­zřej­mě nemů­že být jedi­ným měřít­kem veřej­né­ho kul­tur­ní­ho pro­gra­mu. Pod­stat­né jsou také zájem návštěv­ní­ků, pří­nos kon­krét­ní akce, její cena a zku­še­nos­ti se spo­lu­pra­cí. Máme řadu sou­bo­rů a účin­ku­jí­cích, jejichž nabíd­ku pova­žu­ji pro náš kul­tur­ní dům za zají­ma­věj­ší. Budu se zasa­zo­vat o jejich pozvá­ní a nevi­dím důvod se za to omlou­vat.

Rad­ni­ce nemá povin­nost kupo­vat kaž­dé nabíd­nu­té před­sta­ve­ní. Z neob­jed­na­né­ho vystou­pe­ní se nestá­vá zákaz čin­nos­ti jen pro­to, že se to dob­ře vyjí­má ve stíž­nos­ti.

Sou­čas­ně jsem paní Poláč­ko­vé řekl, že rád pod­po­řím vystou­pe­ní hra­bov­ských dětí, kte­ré navště­vu­jí její dra­ma­tic­ký krou­žek. To jsem také dodr­žel. Děti v kul­tur­ním domě vystu­po­va­ly opa­ko­va­ně.

Při­po­me­nu kon­krét­ní pří­klad. Dne 23. květ­na 2025 uspo­řá­dal její spo­lek v Hra­bov­ském kul­tur­ním domě akci Děti hra­jí dětem s pohád­kou Zví­řát­ka a lou­pež­ní­ci. O plném sále a potles­ku pro malé her­ce násled­ně napsa­la do Hra­bov­ských lis­tů sama paní Poláč­ko­vá.

Také v led­nu 2023 zde její spo­lek uve­dl pohád­ku O Čer­ve­né Kar­kul­ce a polep­še­ném vlko­vi.

Tyto akce je při popi­su vzta­hů s rad­ni­cí potře­ba zmí­nit. Pokud má paní Poláč­ko­vá výhra­du ke kon­krét­ní poz­děj­ší žádosti, lze se bavit o jejím ter­mí­nu, pod­mín­kách a způ­so­bu vyří­ze­ní. Obec­né vyprá­vě­ní o utla­čo­va­ném spol­ku však tako­vé kon­krét­ní vysvět­le­ní nena­hra­dí.

Její veřej­ná anga­žo­va­nost se ovšem neo­me­zu­je na kul­tur­ní dům. Zapo­ji­la se také do kau­zy krme­ní tou­la­vých koček, kte­rá se dosta­la do zpra­vo­daj­ství TV Nova. Ved­le ní v repor­tá­ži vystu­po­va­li býva­lý sta­ros­ta Igor Tráv­ní­ček a býva­lý mís­tosta­ros­ta Jan Dvo­řák.

Podá­ní celé věci jsem pova­žo­val za hrubě zkres­le­né. Nesou­hla­sím s tím, aby se ze spo­ru o kon­krét­ní postup udě­lal tele­viz­ní pří­běh o bez­cit­ném vede­ní rad­ni­ce. Účast býva­lých před­sta­vi­te­lů obvo­du navíc dává celé věci zřej­mý komu­nál­ně­po­li­tic­ký kon­text. Ten se neztra­tí tím, že se všich­ni před­sta­ví pou­ze jako milov­ní­ci koček.

Paní Poláč­ko­vá v Hra­bo­vé nadá­le vlast­ní pozem­ky. S vlast­nic­tvím nemo­vi­tos­ti jsou spo­je­na také prá­va vystu­po­vat na jed­ná­ní zastu­pi­tel­stva, přes­to­že zde člo­věk nebyd­lí. Tato prá­va respek­tu­ji. Sou­čas­ně však pla­tí jed­na­cí řád a pra­vi­dla pro řád­ný prů­běh zase­dá­ní. Vlast­nic­tví pozem­ku nedá­vá niko­mu prá­vo pře­kři­ko­vat ostat­ní nebo pokra­čo­vat bez ome­ze­ní poté, co má slo­vo jiný účast­ník.

A prá­vě u pozem­ků se dostá­vá­me k dal­ší zále­ži­tos­ti, kte­rá se pří­mo dotý­ká našich obča­nů.

Na obec­ním pozem­ku par­cel­ní čís­lo 2090/23 chce­me umož­nit vznik ale­spoň tří zahrá­dek k pro­nájmu. O podob­nou mož­nost je mezi oby­va­te­li zájem a ten­to pro­stor se k tako­vé­mu vyu­ži­tí nabí­zí.

Pří­stup k němu vede přes par­ce­lu 2090/13 ve vlast­nic­tví paní Poláč­ko­vé. Ta je v katastru vede­na jako ostat­ní komu­ni­ka­ce a je zatí­že­na věc­ný­mi bře­me­ny chůze, jízdy a vede­ní. Bouda umís­tě­ná na této par­ce­le však pří­stup k obec­ní­mu pozem­ku blo­ku­je.

Vlast­nic­tví pozem­ku neo­prav­ňu­je jeho maji­tel­ku zne­mož­ňo­vat výkon práv, kte­rá na něm má obvod zajiš­tě­na.

Budu pro­to trvat na odstra­ně­ní pře­káž­ky brá­ní­cí prů­cho­du a prů­jez­du. Sou­čás­tí pří­pra­vy zahrá­dek je také řeše­ní mož­nos­tí při­ve­de­ní vody a elektři­ny. Chce­me ten­to pro­stor zpřístup­nit našim obča­nům a nehod­lá­me se smí­řit s tím, aby jejich pří­pra­vu blo­ko­va­lo nere­spek­to­vá­ní pří­stu­po­vých práv obvo­du.

Jde o kon­krét­ní poze­mek, kte­rý by mohl poslou­žit něko­li­ka domác­nos­tem. Nemá zůstat nevy­u­ži­tý jen pro­to, že je ces­ta k němu před­mě­tem spo­ru.

Ve vzta­zích s paní Poláč­ko­vou dlou­ho­do­bě vní­mám výrazná oče­ká­vá­ní vůči veřej­né pod­po­ře. Když jim rad­ni­ce nevy­ho­ví, násle­du­jí obvi­ně­ní z osob­ní nevra­ži­vos­ti a potla­čo­vá­ní její čin­nos­ti. Tako­vý způ­sob jed­ná­ní pova­žu­ji za nepři­ja­tel­ný.

Pod­po­ru spol­ko­vé čin­nos­ti beru váž­ně. Stej­ně váž­ně ale beru odpo­věd­nost za veřej­né pro­střed­ky. Žád­ný spo­lek si nemů­že náro­ko­vat pla­ce­ná vystou­pe­ní pou­ze na zákla­dě své­ho síd­la, osob­ních vazeb nebo inten­zi­ty stíž­nos­tí.

Kri­ti­ku při­jí­mám. Smyš­le­né výro­ky odmí­tám. A veřej­né pení­ze nebu­du utrá­cet jen pro­to, abych si kou­pil klid od něko­ho, kdo si z nespo­ko­je­nos­ti s rad­ni­cí udě­lal vlast­ní veřej­né před­sta­ve­ní.

Silný hráč? Výmluvnost ještě není výkon

autor: Milan Slíva | 5. 10. 2026 | Volby 2026

Silný hráč? Výmluvnost ještě není výkon

S blí­ží­cí­mi se vol­ba­mi sílí nejen háze­ní špí­ny ze stra­ny poli­tic­kých odpůr­ců, ale také vzá­jem­ná ado­ra­ce spo­lukan­di­dá­tů a hla­si­té buše­ní v prsa. Dnes mám na mys­li kon­krét­ní­ho kan­di­dá­ta – líd­ra ODS Igo­ra Tráv­níč­ka. A ten­to člá­nek pro­to pojmu o něco osob­ně­ji.

Igo­ra Tráv­níč­ka jsem poznal jako člo­vě­ka s jed­nou nespor­nou před­nos­tí: vel­mi dob­ře odhad­ne, co chce dru­há stra­na sly­šet, a doká­že jí to naser­ví­ro­vat v míře vrcho­va­té. Nej­čas­tě­ji v podo­bě sli­bů.

I já jsem tomu kdy­si pod­lehl a věřil, že to, co říká, mys­lí váž­ně. Tako­vé jed­ná­ní však fun­gu­je jen dočas­ně. Když ply­nou sli­by, ale nepři­chá­ze­jí činy, člo­věk nej­pr­ve omlou­vá, potom pochy­bu­je a nako­nec vystříz­li­ví.

Igor Tráv­ní­ček nyní zno­vu kan­di­du­je v komu­nál­ních vol­bách jako lídr ODS. Jeho dvoj­ka na kan­di­dát­ce, zastu­pi­tel Ros­ti­slav Grom­ni­ca, jej před­sta­vu­je téměř jako poli­tic­ké­ho super­ma­na:

„Inves­tič­ní pení­ze dnes doká­ží zajis­tit jen sil­ní a zku­še­ní hrá­či. Hra­bo­va­né – při vší úctě – to nejsou. Igor Tráv­ní­ček už doká­zal, že je sil­ným hrá­čem.“

Dob­rá. Kde tedy ten důkaz leží?

Pod­le letoš­ní kan­di­dát­ní lis­ti­ny je Igor Tráv­ní­ček logis­ti­kem a býva­lým sta­ros­tou. Na prá­ci logis­ti­ka nebo řidi­če samo­zřej­mě není vůbec nic špat­né­ho. Je to pocti­vá a čas­to vyčer­pá­va­jí­cí prá­ce. Sama o sobě však není dokla­dem mimo­řád­ných mana­žer­ských schop­nos­tí, zna­los­ti dotač­ní poli­ti­ky ani schop­nos­ti řídit měst­ský obvod.

Ostat­ně živo­to­pis stra­nou. Pro hod­no­ce­ní býva­lé­ho sta­ros­ty máme něco mno­hem přes­něj­ší­ho: jeho výsled­ky za sedm let v čele Hra­bo­vé. Igor Tráv­ní­ček byl pod­le ofi­ci­ál­ní­ho pře­hle­du sta­ros­tů Hra­bo­vé ve funk­ci od roku 2015 do roku 2022. To je dosta­teč­ně dlou­há doba na to, aby po sobě člo­věk zane­chal nejen sli­by a vysvět­le­ní, ale pře­de­vším dob­ře při­pra­ve­né pro­jek­ty a fun­gu­jí­cí úřad.

Nejde při­tom o prin­ci­pi­ál­ní odpor vůči ODS. Prv­ní polis­to­pa­do­vý sta­ros­ta Hra­bo­vé, Ing. Bohu­mil Run­dt, má můj respekt za to, co pro náš obvod vyko­nal v době, kdy se míst­ní samo­sprá­va tepr­ve obno­vo­va­la a nikdo neměl při­pra­ve­ný návod, jak ji řídit. Vážil jsem si také sta­ros­ty Ros­ti­sla­va Nadě, kte­ré­mu na Hra­bo­vé pod­le mého názo­ru sku­teč­ně zále­že­lo.

U Igo­ra Tráv­níč­ka je však moje zku­še­nost jiná. Úřad pod­le mě neve­dl s nasa­ze­ním, kte­ré bych od uvol­ně­né­ho sta­ros­ty oče­ká­val. Pří­liš mno­ho pro­sto­ru zůstá­va­lo úřed­nic­ké­mu apa­rá­tu, aniž by někdo důsled­ně kon­t­ro­lo­val plně­ní úko­lů, ter­mí­ny a výsled­ky. Sta­ros­ta samo­zřej­mě nemá osob­ně vyři­zo­vat kaž­dou slož­ku. Má ale určo­vat směr, kon­t­ro­lo­vat prá­ci úřa­du a nést odpo­věd­nost za výsle­dek.

O sta­vu pře­da­né agen­dy ostat­ně vypo­ví­dá i to, že po změ­ně vede­ní bylo nut­né řadu zámě­rů a roz­pra­co­va­ných pro­jek­tů slo­ži­tě dohle­dá­vat a zno­vu sklá­dat. Už Hra­bov­ské lis­ty z led­na 2023 uvá­dě­ly, že býva­lé vede­ní nepře­da­lo infor­ma­ce o svých zámě­rech a plá­nech.

Školka jako ukázka „silného hráče“

Nej­vi­di­tel­něj­ším pří­kla­dem je stav­ba mateř­ské ško­ly. Jestli­že ji dnes někdo vydá­vá za úspěch teh­dej­ší­ho vede­ní, musí k tomu­to úspě­chu při­po­čí­tat také to, co se nepo­da­ři­lo.

Hra­bo­vá požá­da­la o evrop­ský pří­spě­vek ve výši 43 694 182 korun. Nejde o odhad – tuto část­ku uve­dl samot­ný úřad v odpo­vě­di pod­le infor­mač­ní­ho záko­na.

Žádost však byla vyřa­ze­na. Inter­ní audit měst­ské­ho obvo­du zachy­cu­je časo­vou osu napros­to jas­ně: posky­to­va­tel dota­ce opa­ko­va­ně poža­do­val pra­vo­moc­né sta­veb­ní povo­le­ní. Ani při dru­hém dopl­ně­ní neby­lo dolo­že­no. Žádost byla 8. dub­na 2019 vyřa­ze­na a sta­veb­ní povo­le­ní naby­lo práv­ní moci až 11. dub­na.

O tři dny poz­dě­ji.

Toto není důkaz schop­nos­ti „sil­né­ho hrá­če“. Je to důkaz nezvlád­nu­té pří­pra­vy pro­jek­tu, při níž Hra­bo­vá při­šla o mož­nost zís­kat téměř 44 mili­o­nů korun. Za jed­not­li­vé admi­nis­tra­tiv­ní kro­ky samo­zřej­mě odpo­ví­da­li pro­jek­tan­ti, úřed­ní­ci a naja­té spo­leč­nos­ti. Poli­tic­kou odpo­věd­nost však nes­lo vede­ní obvo­du v čele se sta­ros­tou.

A pokud je škol­ka vydá­vá­na za osob­ní dílo teh­dej­ší­ho sta­ros­ty, nelze si z její his­to­rie vybrat pou­ze slav­nost­ní ote­vře­ní a foto­gra­fii s pás­kou. K bilan­ci pat­ří také násled­ně řeše­né zaté­ká­ní stře­chou, pro­blémy s větrá­ním, pro­vi­zor­ní lapol, pras­ka­jí­cí okna a zeď v kuchy­ni nebo pro­pa­da­jí­cí se čás­ti par­ko­viš­tě. Stej­ně tak k ní pat­ří navy­šo­vá­ní nákla­dů a více­prá­ce.

Úspěch nelze pri­va­ti­zo­vat a pro­blémy zestát­nit. Buď člo­věk při­jí­má odpo­věd­nost za celé dílo, nebo za žád­né.

VIA Consult, SMOLO a otázky, které nezmizely

Samo­stat­nou kapi­to­lou je angaž­má spo­leč­nos­ti VIA Con­sult a Mila­na Koneč­né­ho.

VIA Con­sult za Tráv­níč­ko­va vede­ní admi­nis­tro­va­la výbě­ro­vé říze­ní na zho­to­vi­te­le škol­ky a násled­ně také sou­tě­že na tech­nic­ký dozor a koor­di­ná­to­ra bez­peč­nos­ti prá­ce. Její zapo­je­ní do pro­jek­tu je jed­no­znač­ně dolo­že­né.

Je fér dopl­nit, že inter­ní audit magis­trá­tu při kon­t­ro­le teh­dej­ší­ho zadá­ní admi­nis­trá­to­ra nezjis­til poru­še­ní inter­ních před­pi­sů. U samot­né­ho výbě­ro­vé­ho říze­ní na zho­to­vi­te­le škol­ky navíc nena­šel indi­cie, kte­ré by nasvěd­čo­va­ly ovliv­ňo­vá­ní výbě­ru doda­va­te­le.

Stej­ně tak nemá­me důkaz, že by hra­bov­ská škol­ka byla sou­čás­tí veřej­ně zná­mé trest­ní kau­zy Mila­na Koneč­né­ho. Mezi zakáz­ka­mi popsa­ný­mi v sou­vis­los­ti s trest­ním říze­ním Hra­bo­vá uve­de­na neby­la. To je potře­ba jas­ně odli­šo­vat.

Není však prav­da, že tím všech­ny otáz­ky auto­ma­tic­ky zmi­ze­ly.

Milan Koneč­ný je pod­le posled­ních veřej­ných infor­ma­cí z roku 2026 nadá­le trest­ně stí­hán na svo­bo­dě v kau­ze týka­jí­cí se ovliv­ňo­vá­ní jiných veřej­ných zaká­zek. Nejde o pra­vo­moc­né odsou­ze­ní a o vině může roz­hod­nout pou­ze soud. Přes­to jde o okol­nost, kvů­li níž jsou otáz­ky týka­jí­cí se jeho půso­be­ní u veřej­ných zaká­zek zce­la legi­tim­ní.

U hra­bov­ské škol­ky navíc exis­tu­jí dolo­ži­tel­né per­so­nál­ní a obchod­ní vaz­by, kte­ré si zaslou­ží vysvět­le­ní. Jed­ním z před­po­klá­da­ných pod­do­da­va­te­lů spo­leč­nos­ti MORYS byla Bes­kyd­ská sta­veb­ní, teh­dy vlast­ně­ná spo­leč­nos­tí SMOLO. Ve vede­ní těch­to spo­leč­nos­tí půso­bi­li lidé, kte­ří dří­ve půso­bi­li také ve vede­ní VIA Con­sult spo­leč­ně s Mila­nem Koneč­ným.

Pod­stat­něj­ší je ale něco jiné­ho: spo­leč­nost SMOLO pod­le vyjá­d­ře­ní tech­nic­ké­ho dozo­ru sku­teč­ně pro­vá­dě­la na škol­ce zem­ní prá­ce, přes­to­že v původ­ním sezna­mu před­po­klá­da­ných pod­do­da­va­te­lů spo­leč­nos­ti MORYS uve­de­na neby­la. Tuto sku­teč­nost zachy­cu­je pří­mo zápis zastu­pi­tel­stva z 23. září 2020.

Smlou­va změ­nu pod­do­da­va­te­le umož­ňo­va­la, vyža­do­va­la však sou­hlas objed­na­te­le zazna­me­na­ný ve sta­veb­ním dení­ku.

Roz­ho­du­jí­cí otáz­ka tedy zní: exis­tu­je zápis, kte­rým Hra­bo­vá před zahá­je­ním zem­ních pra­cí účast spo­leč­nos­ti SMOLO schvá­li­la?

Pokud exis­tu­je, je zapo­je­ní spo­leč­nos­ti SMOLO po smluv­ní strán­ce vysvět­le­no. Pokud nee­xis­tu­je, je namís­tě se ptát, proč teh­dej­ší vede­ní obvo­du nepo­ža­do­va­lo dodr­že­ní smlou­vy a proč pří­pad­né poru­še­ní jejích pod­mí­nek neře­ši­lo, včet­ně mož­né­ho uplat­ně­ní smluv­ních sank­cí.

Samo zapo­je­ní spo­leč­nos­ti SMOLO nepro­ka­zu­je mani­pu­la­ci výbě­ro­vé­ho říze­ní ani trest­nou čin­nost. Je to však kon­krét­ní a legi­tim­ní otáz­ka, kte­rou nelze zamést pod kobe­rec pou­hým pro­hlá­še­ním, že všech­no bylo urči­tě v pořád­ku.

Prá­vě od ono­ho „sil­né­ho hrá­če“ bych oče­ká­val, že bude znát spo­leč­nos­ti půso­bí­cí na stav­bě za desít­ky mili­o­nů korun, bude vyža­do­vat dodr­žo­vá­ní uza­vře­né smlou­vy a bude scho­pen před­lo­žit doku­men­ty, kte­ré celý postup jed­no­znač­ně vysvět­lí.

Čistý stůl a plná skartovačka

Za nej­vý­mluv­něj­ší ovšem pova­žu­ji osob­ní zku­še­nost z pře­dá­vá­ní úřa­du.

Když jsem po Igo­ru Tráv­níč­ko­vi poža­do­val doku­men­ty a pod­kla­dy k roz­pra­co­va­ným pro­jek­tům, řekl mi, že když on nastou­pil na úřad, měl před sebou „čis­tý stůl a plnou skar­to­vač­ku“ a že nevi­dí důvod dělat to jinak.

Tuto větu uvá­dím jako svou osob­ní vzpo­mín­ku na náš roz­ho­vor a sto­jím si za ní. Čte­nář si může sám posou­dit, zda tak­to uva­žu­je zku­še­ný mana­žer, kte­rý dbá na kon­ti­nu­i­tu říze­ní obce, nebo člo­věk, kte­rý za sebou radě­ji nechce zane­chat pří­liš mno­ho otá­zek ani pod­kla­dů.

Funk­ce sta­ros­ty není sou­kro­mé angaž­má, po němž lze zavřít dve­ře a nechat nástup­ce začít od nuly. Pro­jek­ty, doku­men­ty a roz­pra­co­va­ná agen­da pat­ří obvo­du. Povin­nos­tí odchá­ze­jí­cí­ho vede­ní je pře­dat je tak, aby samo­sprá­va moh­la ply­nu­le pokra­čo­vat.

Sil­ný hráč po sobě neza­ne­chá čis­tý stůl. Zane­chá výsled­ky, pořá­dek a při­pra­ve­nou prá­ci pro své­ho nástup­ce.

Silná slova nejsou silné řízení

Igor Tráv­ní­ček nepo­chyb­ně umí mlu­vit. Umí vycí­tit nála­du, slí­bit oče­ká­va­né a vytvo­řit dojem zku­še­né­ho člo­vě­ka, kte­rý má zná­mos­ti a všech­no zaří­dí.

Po sed­mi letech jeho půso­be­ní v čele obvo­du však máme prá­vo hod­no­tit něco jiné­ho než réto­ri­ku.

Máme prá­vo hod­no­tit zma­ře­nou mož­nost zís­kat téměř 44 mili­o­nů korun na škol­ku. Máme prá­vo hod­no­tit kva­li­tu pří­pra­vy a kon­t­ro­ly stav­by, její vady, navy­šo­vá­ní nákla­dů i stav pře­da­ných pro­jek­tů. Máme prá­vo ptát se na prá­ci admi­nis­trá­to­ra zakáz­ky, na zapo­je­ní pod­do­da­va­te­lů a na dodr­žo­vá­ní smluv­ních pod­mí­nek.

Návrat Igo­ra Tráv­níč­ka do čela Hra­bo­vé by pod­le mého názo­ru nebyl návra­tem zku­še­nos­ti. Byl by návra­tem ke sty­lu říze­ní, kte­rý už jsme jed­nou pozna­li a jehož násled­ky jsme muse­li řešit.

Pro Hra­bo­vou by to nebyl krok dopře­du, ale vel­mi nebez­peč­ný krok zpět.

Pokud je vaším favoritem ODS

Pokud je ODS vaším favo­ri­tem, je to samo­zřej­mě vaše legi­tim­ní demo­kra­tic­ká vol­ba. Na její kan­di­dát­ce jsou i lidé, s nimiž lze pod­le mého názo­ru věc­ně spo­lu­pra­co­vat.

Pokud však nechce­te pod­po­řit prv­ní dva kan­di­dá­ty, tedy Igo­ra Tráv­níč­ka a Ros­ti­sla­va Grom­nicu, nekříž­kuj­te celou ODS. Tako­vý kří­žek by dal hlas také jim.

Může­te ozna­čit jed­not­li­vě kan­di­dá­ty ODS od tře­tí­ho mís­ta dál. Tím vyu­ži­je­te tři­náct hla­sů. Zbý­va­jí­cí dva může­te dát kon­krét­ním kan­di­dá­tům jiných voleb­ních stran, nebo je pone­chat nevy­u­ži­té. Ten­to způ­sob hla­so­vá­ní odpo­ví­dá pra­vi­dlům komu­nál­ních voleb.

Roz­hod­nu­tí je na kaž­dém voli­či.

Jen bych byl rád, aby se neroz­ho­do­va­lo pod­le toho, kdo o sobě nej­hla­si­tě­ji pro­hla­šu­je, že je sil­ným hrá­čem, ale pod­le toho, co za ním po letech ve funk­ci sku­teč­ně zůsta­lo.

Hra­bo­vá si zaslou­ží vede­ní, jehož nej­sil­něj­ší dis­ci­plí­nou nejsou sli­by a výmluv­ná vysvět­le­ní, ale dokon­če­ná prá­ce.

Opravdu jsme neplnili náš volební program? Intermezzo

autor: Milan Slíva | 30. 9. 2026 | Volby 2026

Na dnešek jsem slí­bil posled­ní, pátou část série věno­va­né hod­no­ce­ní naše­ho voleb­ní­ho pro­gra­mu zastu­pi­te­lem Ros­ti­sla­vem Grom­ni­cou. Jen­že pan dok­tor mezi­tím zve­řej­nil dal­ší pří­spě­vek. Zno­vu o hasič­ské zbroj­ni­ci, zno­vu s vyne­cha­ný­mi sou­vis­lost­mi a ten­to­krát pod hla­vič­kou samozva­né kan­ce­lá­ře pro uvá­dě­ní hra­bo­van­ských pří­bě­hů na pra­vou míru. Obrá­zek pří­spěv­ku nalez­ne­te na kon­ci člán­ku.

Po čtyřech roz­sáh­lých člán­cích, v nichž jsem před­lo­žil kon­krét­ní úda­je, vysvět­lil postup jed­not­li­vých pro­jek­tů a odká­zal na veřej­né doku­men­ty, bych oče­ká­val ale­spoň pokus vypo­řá­dat se s uve­de­ný­mi fak­ty.

Mís­to toho při­šel dal­ší pam­flet, foto­mon­táž a před­vo­leb­ní osla­va Igo­ra Tráv­níč­ka.

Pan Grom­ni­ca si zřej­mě sple­tl uvá­dě­ní věcí na pra­vou míru s jejich upra­vo­vá­ním do potřeb­né voleb­ní podo­by.

Začně­me his­to­rií pozem­ku pro novou hasič­skou zbroj­ni­ci. Z jeho vyprá­vě­ní by mohl čte­nář zís­kat dojem, že jsme po vol­bách zača­li bez roz­mys­lu hle­dat a naku­po­vat pozem­ky, zatím­co před­cho­zí vede­ní mělo všech­no při­pra­ve­né.

Jen­že otáz­ku vhod­né­ho mís­ta jsme řeši­li už před naším nástu­pem do vede­ní obvo­du.

Zápis ze zastu­pi­tel­stva z 20. říj­na 2021 zachy­cu­je deba­tu o nové zbroj­ni­ci. Teh­dej­ší sta­ros­ta vysvět­lo­val, že rekon­struk­ce stá­va­jí­cí budo­vy není reál­ná vzhle­dem k veli­kos­ti tech­ni­ky a šíř­ce gará­ží. Za nej­lep­ší řeše­ní ozna­čil novou stav­bu. Ten­týž zápis zazna­me­ná­vá také můj názor, že vhod­ným mís­tem je poze­mek u Soko­la.

O nové zbroj­ni­ci, jejím umís­tě­ní a potře­bě řešit poze­mek se tedy pro­ka­za­tel­ně jed­na­lo už v roce 2021. Pan Grom­ni­ca byl zastu­pi­te­lem i teh­dy.

Tato část his­to­rie se mu však do dneš­ní­ho vyprá­vě­ní neho­dí. Je totiž pod­stat­ně poho­dl­něj­ší začít pří­běh až po vol­bách roku 2022 a čte­ná­ři nabíd­nout dojem, že všech­ny kom­pli­ka­ce vznik­ly tepr­ve s naším pří­cho­dem.

Kan­ce­lář pro uvá­dě­ní věcí na pra­vou míru by při­tom moh­la začít vel­mi jed­no­du­chým úko­nem: otevřít star­ší zápi­sy.

Stej­ně pra­cu­je pan Grom­ni­ca s aktu­ál­ním povo­le­ním zbroj­ni­ce. Zdů­raz­ňu­je, že magis­trát tepr­ve 25. září 2026 povo­lil záměr. Čte­nář by měl vědět, že jde o roz­hod­nu­tí sta­veb­ní­ho úřa­du povo­lu­jí­cí výstav­bu. Je výsled­kem pro­jek­to­vé pří­pra­vy a povo­lo­va­cí­ho říze­ní.

Zbroj­ni­ce ješ­tě nesto­jí. Celé finan­co­vá­ní bude potře­ba zajis­tit a vyda­né roz­hod­nu­tí musí nabýt práv­ní moci. To jsem ve svém prv­ním člán­ku výslov­ně uve­dl.

Pan Grom­ni­ca tedy neod­ha­lil žád­né zata­je­né tajem­ství. Opa­ku­je infor­ma­ce, kte­ré jsem sám zve­řej­nil, a sna­ží se je podat jako důkaz naší neschop­nos­ti. Při­tom vyne­chá­vá prá­ci, kte­rá k vydá­ní povo­le­ní ved­la.

Podob­ně se vra­cí k vodě a inže­nýr­ským sítím. Už jsem vysvět­lil, že vodo­vod­ní pří­poj­ka je sou­čás­tí pro­jek­tu a že byly pod­nik­nu­ty potřeb­né majet­ko­práv­ní kro­ky. Její fyzic­ké vybu­do­vá­ní je dal­ší čás­tí rea­li­za­ce. Opa­ko­vá­ní stej­né výtky bez této sou­vis­los­ti z ní prav­di­věj­ší hod­no­ce­ní neu­dě­lá.

Dal­ší část jeho pří­spěv­ku se týká dota­cí. Vyčí­tá nám, že jsme v roce 2025 nezís­ka­li pod­po­ru na stav­bu zbroj­ni­ce.

Jen­že dotač­ní pří­pra­va má kon­krét­ní pod­mín­ky a jed­not­li­vé kro­ky. Výzva pro rok 2025 vyža­do­va­la při regis­tra­ci akce mimo jiné pra­vo­moc­né sta­veb­ní povo­le­ní. To jsme teh­dy ješ­tě nemě­li. Samot­né přá­ní zastu­pi­te­le ani sebe­vě­do­mé poli­tic­ké pro­hlá­še­ní tako­vý doklad nena­hra­dí.

S kraj­ský­mi hasi­či jsme při­tom o pro­jek­tu jed­na­li a pod­le před­běž­né­ho posou­ze­ní jsme zís­ka­li 12 bodů. Pova­žu­je­me to za dobrou výcho­zí pozi­ci pro dal­ší dotač­ní postup. O výsled­ku však vždy roz­ho­du­jí koneč­ná pra­vi­dla, dostup­né pro­střed­ky a spl­ně­ní pod­mí­nek pří­sluš­né výzvy.

Pro rok 2026 minis­ter­stvo vyhlá­še­ní výzvy na stav­bu či sta­veb­ní úpra­vy požár­ních zbroj­nic nepřed­po­klá­dá. Jde o celo­stát­ní situ­a­ci, kte­rou vede­ní Hra­bo­vé neo­vliv­ňu­je. Pod­le infor­ma­cí z našich jed­ná­ní s kraj­ský­mi hasi­či se s dal­ší mož­nos­tí pod­po­ry počí­tá pro rok 2027.

Z letoš­ní absen­ce výzvy nelze pocti­vě vyro­bit důkaz, že Hra­bo­va­né nedo­ká­žou zís­ká­vat pení­ze.

A už vůbec z ní nelze odvo­dit, že finan­co­vá­ní stav­by zachrá­ní pou­ze návrat ODS na rad­ni­ci.

Prá­vě tady však pan Grom­ni­ca před­ve­dl patr­ně nej­ko­mič­těj­ší část své­ho pří­spěv­ku:

„Inves­tič­ní pení­ze dnes doká­ží zajis­tit jen sil­ní a zku­še­ní hrá­či. Hra­bo­va­né – při vší úctě – to nejsou. Igor Tráv­ní­ček už doká­zal, že je sil­ným hrá­čem.“

Tako­vou před­vo­leb­ní ado­ra­ci si kaž­dý může napsat pod­le své­ho vku­su. Když se ale začne vydá­vat za hod­no­ce­ní hos­po­da­ře­ní, je čas podí­vat se na výsled­ky.

Jak jsem uve­dl v před­cho­zím dílu, pod­le naše­ho sou­hrn­né­ho pře­hle­du před­cho­zí vede­ní v minu­lém voleb­ním obdo­bí nezís­ka­lo žád­nou inves­tič­ní dota­ci z EU, stá­tu či kra­je. Nao­pak, za naše­ho půso­be­ní jsme z těch­to zdro­jů již vyčer­pa­li téměř dva­cet mili­o­nů korun.

Spo­lu­fi­nan­co­vá­ní měs­tem Ost­ra­vou uvá­dím zvlášť, aby bylo jas­né, jaké pení­ze porov­ná­vá­me.

A prá­vě za před­cho­zí­ho vede­ní neu­spě­la žádost o 43 694 182 korun na mateř­skou ško­lu na Baža­no­vě, pro­to­že neby­lo dolo­že­no pra­vo­moc­né spo­leč­né povo­le­ní. Podrob­nos­ti jsem roze­bral v minu­lém člán­ku.

Za pří­pra­vu a koor­di­na­ci tak­to význam­né­ho pro­jek­tu nes­lo poli­tic­kou a mana­žer­skou odpo­věd­nost teh­dej­ší vede­ní obvo­du. Osob­ně ten­to výsle­dek pova­žu­ji za závaž­né selhá­ní. Audit neu­r­čil jed­no­znač­né­ho viní­ka, ale výsle­dek dotač­ní­ho říze­ní je nespor­ný: Hra­bo­vá tyto pro­střed­ky nezís­ka­la.

Pověst „sil­né­ho hrá­če“ se budu­je vel­mi snad­no, pokud mís­to výsled­ků sta­čí pochva­la spo­lukan­di­dá­ta.

Pan Grom­ni­ca se násled­ně pouš­tí také do odměn rad­ních. Má prá­vo jejich výši kri­ti­zo­vat. Stej­ně tak máme prá­vo vysvět­lit, jakou prá­ci za ně sou­čas­ní rad­ní odvá­dě­jí.

V rám­ci svých ges­cí se účast­ní kon­t­rol­ních dnů, vedou jed­ná­ní, řeší pro­blémy jed­not­li­vých pro­jek­tů a podí­le­jí se na kaž­do­den­ním cho­du samo­sprá­vy. Z vlast­ní zku­še­nos­ti vidím, kolik času tomu věnu­jí. Jejich prá­ce pokra­ču­je i mezi schůze­mi rady.

Za její roz­sah a za obha­jo­bu schvá­le­ných odměn nese­me odpo­věd­nost. Pova­žu­ji je za při­mě­ře­né odve­de­né prá­ci. Kdo má jiný názor, může kon­krét­ní čin­nost rad­ních porov­nat s jejich odmě­nou.

Spo­jit odmě­ny s jed­ním nedo­kon­če­ným pro­jek­tem a tvá­řit se, že tím byla vyhod­no­ce­na veš­ke­rá prá­ce rady, je ovšem jen dal­ší zkrat­ka.

Tím bych mohl dneš­ní reak­ci uzavřít. Jen­že pan Grom­ni­ca při­po­jil také komen­tář k vystou­pe­ní mís­tosta­rost­ky Kvě­to­sla­vy Hra­bov­ské (nalez­ne­te ho úpl­ně dole).

Jeho odpo­věď si čte­ná­ři pře­číst mohou. Původ­ní reak­ce mís­tosta­rost­ky, kte­rou hod­no­tí, vidět není. Z toho samot­né­ho nemo­hu určit, proč se nezob­ra­zu­je. Pro posou­ze­ní celé deba­ty ale chy­bí pod­stat­ná část: její vlast­ní slo­va.

Pan Grom­ni­ca mezi­tím čte­ná­řům vyprá­ví, jak psa­la, jaké měla údaj­ně pohnut­ky a co si o jejím vystou­pe­ní mají mys­let.

Tak­to se deba­ta vede oprav­du poho­dl­ně. Jeden účast­ník je pří­to­men svým tex­tem, dru­hý pou­ze popi­sem své­ho opo­nen­ta.

Pokud chce pan Grom­ni­ca obča­nům umož­nit vlast­ní úsu­dek, měl by zve­řej­nit také původ­ní reak­ci, na kte­rou odpo­ví­dá. Ať si kaž­dý pře­čte obě sta­no­vis­ka.

Zvlášt­ní pozor­nost si zaslou­ží jeho řeči o sluš­nos­ti a o navra­ce­ní sluš­nos­ti do komu­nál­ní poli­ti­ky.

Dovo­lím si pro­to při­po­me­nout vánoč­ní přá­ní hra­bov­ské ODS a Klu­bu přá­tel Hra­bo­vé z roku 2022. Přá­ní do nové­ho roku 2023, roz­ne­se­né po Hra­bo­vé krát­ce po našem nástu­pu do vede­ní obvo­du.

Na něm jsem zob­ra­zen jako lout­ka v rukou Rado­mí­ra Orká­če. U mé posta­vy je bub­li­na: „Ská­ču, jak on pís­ká!“

To byl způ­sob, kte­rým nám hra­bov­ská ODS popřá­la k prv­ním Váno­cům po změ­ně vede­ní.

Jejich sati­ru jim neu­pí­rám. Při­po­mí­nám ji pro­to, že dnes titíž poli­tič­tí sou­pe­ři vystu­pu­jí v roli ochrán­ců sluš­nos­ti a pohor­šu­jí se nad tím, že na jejich jed­ná­ní odpo­ví­dá­me ostře.

Když ODS potře­bu­je napad­nout sou­pe­ře, lout­ko­vé přá­ní je zřej­mě v pořád­ku. Když sou­peř při­po­me­ne její výsled­ky, sluš­nost náh­le utr­pí váž­né zra­ně­ní.

Pan Grom­ni­ca také pou­ží­vá obec­né ozna­če­ní pomlou­vač­ných dez­in­for­ma­cí. Pak by měl uvést kon­krét­ní člá­nek, kon­krét­ní tvr­ze­ní a kon­krét­ní sku­teč­nost, kte­rá je vyvra­cí.

Archiv Hrabova.info je veřej­ně pří­stup­ný. Stej­ně tak jsou veřej­né moje odpo­vě­di v této sérii. Kaž­dý čte­nář se může podí­vat, jaké úda­je před­klá­dá­me a o jaké doku­men­ty se opí­rá­me.

Samot­né při­le­pe­ní nálep­ky dez­in­for­ma­ce k prá­ci poli­tic­ké­ho pro­tiv­ní­ka není argu­ment. Je to nálep­ka.

A jest­li má být téma­tem způ­sob dis­kre­di­ta­ce, nemo­hu vyne­chat svou zku­še­nost s před­vá­noč­ní repor­tá­ží TV Nova o tou­la­vých koč­kách na Šíd­lov­ci v roce 2025.

V násled­né deba­tě se ze mě stal člo­věk, kte­rý měl kočkám před zimou vzít pří­stře­ší a vysta­vit je smr­ti. Při­tom sku­teč­ný spor zahr­no­val také nepo­řá­dek u krm­ných míst, pře­mno­že­né potka­ny a hle­dá­ní odpo­věd­né­ho způ­so­bu péče.

V repor­tá­ži vystu­po­va­li mimo jiné Igor Tráv­ní­ček a Jan Dvo­řák. Čte­ná­ři si mohou sami udě­lat názor na jejich vyjá­d­ře­ní. Já mohu vel­mi přes­ně popsat, co násle­do­va­lo u mě.

Při­chá­ze­ly mi výhrůž­ky smr­tí a přá­ní rako­vi­ny. Během Vánoc a v násle­du­jí­cích týd­nech jsem věno­val dlou­hé hodi­ny tele­fo­ná­tům a odpo­vě­dím na zprá­vy od lidí, kte­ří si na zákla­dě zve­řej­ně­né­ho obra­zu vytvo­ři­li vel­mi sil­ný názor.

Vysvět­lo­val jsem okol­nos­ti, odpo­ví­dal na otáz­ky a popi­so­val sku­teč­ný postup obvo­du. S lid­mi, s nimiž jsem tuto komu­ni­ka­ci dokon­čil, čas­to roz­ho­vor skon­čil omluvou a pře­kva­pe­ním, že situ­a­ce má také sou­vis­los­ti, kte­ré před­tím nezna­li.

Netvr­dím, že výhrůž­ky posí­la­li všich­ni kri­ti­ci nebo že je roze­sí­la­li lidé vystu­pu­jí­cí v repor­tá­ži. Popi­su­ji násled­ky, kte­ré jsem osob­ně zažil.

A sou­čas­ně při­po­mí­nám kon­krét­ní výsle­dek řeše­ní: rada obvo­du v led­nu 2026 schvá­li­la krm­né mís­to pro koč­ky na pozem­ku v naší sprá­vě. Sta­no­vi­la pod­mín­ky vhod­né­ho krme­ní a udr­žo­vá­ní pořád­ku v jeho oko­lí.

Tato kauza si zaslou­ží samo­stat­ný člá­nek. Už dnes je ale jas­né, proč mě obec­né před­náš­ky o sluš­nos­ti od někte­rých našich sou­pe­řů nechá­va­jí chlad­ným.

Sluš­nost se nepo­zná pod­le toho, koli­krát ji člo­věk napí­še do face­boo­ko­vé­ho komen­tá­ře. Pozná se pod­le toho, jak zachá­zí s dru­hým člo­vě­kem a s fak­ty, kte­rá se mu neho­dí.

Pokud měl tenhle tlak způ­so­bit, že se zne­chu­tím a ode­jdu z poli­ti­ky, pak se to nepo­ved­lo. O to důsled­ně­ji budu na podob­né úto­ky odpo­ví­dat.

Tady také leží důvod naše­ho posto­je k povo­leb­ní spo­lu­prá­ci.

Nebu­de­me vést koa­lič­ní jed­ná­ní s ODS, pokud ji budou zastu­po­vat Igor Tráv­ní­ček a Ros­ti­slav Grom­ni­ca. Stej­ně tak odmí­tá­me spo­lu­prá­ci s SPD a s usku­pe­ním „Hra­bo­vou pro lidi“, kte­ré do voleb vede Jan Dvo­řák.

Ten­to postoj se neo­pí­rá o jed­nu nepří­jem­nou poznám­ku na inter­ne­tu. Vychá­zí z dlou­ho­do­bé zku­še­nos­ti s kon­krét­ní­mi lid­mi a se způ­so­bem, kte­rým vedou poli­tic­ký spor.

Sou­čas­ně nepo­va­žu­ji všech­ny kan­di­dá­ty ODS za stej­né. Jiří Dolejš­ka je pří­kla­dem člo­vě­ka, s nímž se čas­to neshod­ne­me, ale jehož věc­nou prá­ci v zastu­pi­tel­stvu respek­tu­ji. Zají­má se o dění na úřa­dě, zapo­ju­je se do jed­ná­ní a umí nesou­hlas vyjá­d­řit bez osob­ní­ho napa­dá­ní.

Toho si vážím. A na kan­di­dát­ce ODS jsou i dal­ší lidé, s nimiž bychom si doká­za­li před­sta­vit věc­nou spo­lu­prá­ci ve pro­spěch Hra­bo­vé.

S Grom­ni­cou a Tráv­níč­kem v čele však tako­vou důvě­ru nemá­me. Nemá­me důvod pře­hlí­žet jejich dosa­vad­ní jed­ná­ní jen pro­to, že před vol­ba­mi sli­bu­jí nový začá­tek a návrat sluš­nos­ti.

Pan Grom­ni­ca si může svou kan­ce­lář pojme­no­vat jak­ko­li. O její důvě­ry­hod­nos­ti roz­ho­du­je obsah. Zatím v ní vidím pře­de­vším vyne­cha­né sou­vis­los­ti, před­vo­leb­ní agi­ta­ci a opa­ko­va­né úto­ky na lidi, jejichž prá­ci se sna­ží zne­hod­no­tit.

Foto­mon­táž může nahra­dit obrá­zek. Důkaz nena­hra­dí. A dal­ší pam­flet nevy­ma­že odpo­vě­di, kte­ré už byly zve­řej­ně­ny.

Zít­ra se vrá­tím k posled­ní­mu, páté­mu dílu série. Dneš­ní inter­mez­zo bylo potře­ba, pro­to­že někte­ré věci nelze nechat bez odpo­vě­di — zvlášť když se jejich autor sou­čas­ně vydá­vá za stráž­ce prav­dy a sluš­nos­ti.

Opravdu jsme neplnili náš volební program? Část čtvrtá

autor: Milan Slíva | 29. 9. 2026 | Volby 2026

Dnes se v hod­no­ce­ní zastu­pi­te­le Ros­ti­sla­va Grom­nicy zasta­vím u bodu, kte­rý ozna­čil jako sed­mý slib: vybu­do­vá­ní škol­ky pro děti od dvou do tří let. Také ten­to­krát při­po­jil svůj oblí­be­ný ver­dikt: „nespl­ně­no“.

Má to ovšem drob­nou vadu. Jde o bod pro­gra­mu pro voleb­ní obdo­bí 2026–2030, kte­ré ješ­tě ani neza­ča­lo.

Pan Grom­ni­ca tedy doká­že vyhod­no­tit neú­spěch dří­ve, než začne obdo­bí, pro kte­ré jsme záva­zek před­lo­ži­li. Tako­vou před­ví­da­vost mu mohu závi­dět. Pro seri­óz­ní hod­no­ce­ní veřej­ných pro­jek­tů bych přes­to dopo­ru­čil držet se kalen­dá­ře.

Jeho výt­ka sto­jí pře­de­vším na tom, že se rodí méně dětí, tak­že má být dal­ší škol­ka zby­teč­ná.

Pokles porod­nos­ti je sku­teč­ný a při plá­no­vá­ní jej musí­me brát váž­ně. Jen­že z celo­stát­ní­ho nebo celo­měst­ské­ho tren­du nelze bez dal­ší­ho vyvo­dit, jaká bude poptáv­ka po kon­krét­ní služ­bě v Hra­bo­vé. Roz­ho­du­je také míst­ní výstav­ba, stě­ho­vá­ní rodin, věk dětí a dostup­nost péče pro jed­not­li­vé věko­vé sku­pi­ny.

V roz­vo­jo­vých úva­hách o Hra­bo­vé pra­cu­je­me s poten­ci­á­lem až při­bliž­ně tří set nových rodin­ných domů. Jejich sku­teč­ná výstav­ba bude závi­set na při­pra­ve­nos­ti úze­mí a jed­not­li­vých inves­to­rech. Už samot­ná mož­nost dal­ší­ho roz­vo­je ale zna­me­ná, že při plá­no­vá­ní slu­žeb nemů­že­me hle­dět pou­ze na dneš­ní stav.

Pře­de­vším však při­pra­vu­je­me dvě malé tří­dy po dva­nác­ti dětech, cel­kem tedy 24 míst pro děti od dvou do tří let. Jde o kon­krét­ní služ­bu pro rodi­če, kte­ří potře­bu­jí pomoc s péčí o nejmen­ší děti.

Pro rodi­nu může mít vel­kou hod­no­tu i něko­lik hodin péče den­ně nebo docház­ka v dohod­nu­tém roz­sa­hu. Rodi­čům může usnad­nit návrat do zaměst­ná­ní, prá­ci na čás­teč­ný úva­zek, péči o sou­ro­zen­ce i běž­né fun­go­vá­ní domác­nos­ti. Kon­krét­ní režim samo­zřej­mě musí odpo­ví­dat pra­vi­dlům a mož­nos­tem škol­ky.

V deba­tách o níz­ké porod­nos­ti se čas­to ochot­ně pro­ná­še­jí vel­ké věty o pod­po­ře rodin. Jakmi­le se však při­pra­vu­je kon­krét­ní služ­ba, kte­rá jim může kaž­do­den­ní život usnad­nit, dozví­me se od pana Grom­nicy, že je zby­teč­ná.

Rodi­nám nepo­mů­že před­náš­ka o demo­gra­fic­ké křiv­ce ve chví­li, kdy potře­bu­jí dostup­nou péči o dítě.

Nové zaří­ze­ní má fun­go­vat jako sou­část MŠ Klubíč­ko. Škol­ka bude v pří­ze­mí, zatím­co v pat­ře vznik­nou pro­sto­ry pro spol­ko­vou a zájmo­vou čin­nost se samo­stat­ným vstu­pem. Budo­va tak nabíd­ne záze­mí více sku­pi­nám oby­va­tel, při­čemž pro­voz klu­bo­ven bude oddě­le­ný od pro­stor nejmen­ších dětí.

Blíz­kost stá­va­jí­cí mateř­ské ško­ly umož­ňu­je plá­no­vat spo­leč­né zajiš­tě­ní stra­vo­vá­ní. Samo­stat­né pro­sto­ry pro dvou­le­té děti při­tom mají své prak­tic­ké důvo­dy. Pod­le názo­ru ředi­tel­ky MŠ Klubíč­ko mohou nabíd­nout klid­něj­ší pro­stře­dí a pod­mín­ky lépe při­způ­so­be­né jejich věku. Tomu má odpo­ví­dat vyba­ve­ní, režim dne i zahra­da s vhod­ný­mi her­ní­mi prv­ky.

Při napl­ňo­vá­ní kapa­ci­ty chce­me vychá­zet pře­de­vším z potřeb Hra­bo­vé. Pří­pad­ná vol­ná mís­ta mohou za sta­no­ve­ných pod­mí­nek vyu­žít také rodi­ny z dal­ších čás­tí měs­ta. V našem obvo­du navíc pra­cu­jí tisí­ce lidí, kte­ří sem den­ně dojíž­dě­jí. Také jejich potře­by má smy­sl při plá­no­vá­ní služ­by zva­žo­vat.

Se spo­lu­fi­nan­co­vá­ním měs­ta počí­tá­me při dal­ších jed­ná­ních o finan­co­vá­ní. Poptáv­ku i pro­voz­ní nákla­dy je potře­ba prů­běž­ně vyhod­no­co­vat. Pro kapa­ci­tu 24 míst však vidím rozum­né a kon­krét­ní vyu­ži­tí.

Pan Grom­ni­ca dále argu­men­tu­je slu­čo­vá­ním a reduk­cí počtu ško­lek. Tady je nut­né roz­li­šo­vat věci, kte­ré ve svém pří­spěv­ku smě­šu­je.

Celo­stát­ní nove­la škol­ské­ho záko­na sta­no­vi­la pro dotče­né obce­mi zři­zo­va­né práv­nic­ké oso­by poža­da­vek nejmé­ně 180 dětí nebo žáků ale­spoň jed­nou za tři roky. Pro stá­va­jí­cí orga­ni­za­ce pla­tí pře­chod­né obdo­bí do kon­ce roku 2028 a zákon obsa­hu­je také výjim­ky.

Slu­čo­vá­ní práv­nic­kých osob však samo o sobě nezna­me­ná zaví­rá­ní jed­not­li­vých budov, ruše­ní tříd nebo zánik služ­by pro rodi­če. Pod spo­leč­ným vede­ním může fun­go­vat více pra­co­višť. Orga­ni­zač­ní uspo­řá­dá­ní a potřeb­ná kapa­ci­ta péče jsou dvě růz­né otáz­ky.

Nové zaří­ze­ní při­pra­vu­je­me jako sou­část MŠ Klubíč­ko. Jeho začle­ně­ní musí respek­to­vat plat­ná pra­vi­dla. Z poža­dav­ku na orga­ni­zač­ní slu­čo­vá­ní ale žád­ným způ­so­bem nevy­plý­vá, že je péče o dvou­le­té děti v Hra­bo­vé zby­teč­ná.

Stej­ně tak sku­teč­nost, že byla dří­věj­ší plá­no­va­ná povin­nost při­jí­mat dvou­le­té děti do mateř­ských škol zru­še­na, nezna­me­ná zákaz tuto služ­bu posky­to­vat. O potře­bách rodin bychom měli pře­mýš­let i bez toho, aby nám kaž­dou jed­not­li­vou služ­bu nej­pr­ve někdo při­ká­zal záko­nem.

A jak vypa­dá údaj­ně pro­mar­ně­ný čas? Pro­jekt je hoto­vý, původ­ní objekt byl odstra­něn a žádost o povo­le­ní stav­by podá­na. O podo­bě zaří­ze­ní se při­tom veřej­ně infor­mo­va­lo již v led­nu 2025.

Pan Grom­ni­ca může s umís­tě­ním nebo podo­bou pro­jek­tu nesou­hla­sit. Pak by ale měl vysvět­lit, v čem kon­krét­ně pova­žu­je navr­že­né řeše­ní za špat­né a jakou lep­ší vari­an­tu nabí­zí. Ozna­čit dosa­vad­ní pří­pra­vu za pro­mar­ně­né pení­ze je snad­né. Před­lo­žit věc­nou alter­na­ti­vu už vyža­du­je více prá­ce.

Tím se dostá­vám k dota­cím, kte­rým věno­val i dal­ší bod své­ho hod­no­ce­ní.

U nové škol­ky bude potře­ba zajis­tit finan­co­vá­ní a posou­dit pod­mín­ky dostup­ných dotač­ních titu­lů. Žád­nou dosud neschvá­le­nou pod­po­ru nelze vydá­vat za jis­tou. Stej­ně tak ale nelze s jis­to­tou tvr­dit, že pro pro­jekt při­pra­vo­va­ný na příští voleb­ní obdo­bí žád­ná vhod­ná pod­po­ra nebu­de.

Náš pro­gram hovo­ří o maxi­mál­ním vyu­ží­vá­ní úče­lo­vých dota­cí. To zna­me­ná při­pra­vo­vat pro­jek­ty, sle­do­vat výzvy, podá­vat kva­lit­ní žádosti a plnit jejich pod­mín­ky. Nená­ro­ko­vost dota­cí, kte­rou pan Grom­ni­ca při­po­mí­ná, tuto prá­ci nijak nezba­vu­je smys­lu.

Od před­sta­vi­te­le ODS navíc pou­čo­vá­ní o dotač­ní neschop­nos­ti půso­bí obzvlášť trou­fa­le. Prá­vě při výstav­bě mateř­ské ško­ly na Baža­no­vě za před­cho­zí­ho vede­ní Hra­bo­vá neu­spě­la se žádos­tí o 43 694 182 korun z evrop­ských pro­střed­ků.

Žádost byla podá­na 16. říj­na 2018. Pro­blém spo­čí­val v tom, že neby­lo dolo­že­no pra­vo­moc­né spo­leč­né územ­ní a sta­veb­ní povo­le­ní. Ani po výzvách k dopl­ně­ní se nepo­da­ři­lo poža­da­vek spl­nit a pro­jekt nepro­šel kon­t­ro­lou for­mál­ních nále­ži­tos­tí.

Audit magis­trá­tu popsal roz­díl­ný výklad dotač­ních pra­vi­del i nedo­stat­ky povo­lo­va­cí doku­men­ta­ce, kte­ré pří­pra­vu pro­táh­ly. Jed­no­znač­né­ho viní­ka neu­r­čil. To je potře­ba uvést. Z hle­dis­ka říze­ní obvo­du ale zůstá­vá pod­stat­ný výsle­dek: pří­pra­va stav­by a poža­dav­ky dotač­ní žádosti neby­ly sla­dě­ny tak, aby Hra­bo­vá tuto pří­le­ži­tost vyu­ži­la.

Minis­ter­stvo násled­ně zvý­ši­lo pro­střed­ky 88. výzvy IROP na při­bliž­ně 1,7 mili­ar­dy korun a ozná­mi­lo, že budou pokry­ty všech­ny úspěš­ně vyhod­no­ce­né pro­jek­ty. Nelze zpět­ně zaru­čit, že by hra­bov­ská žádost pro­šla kaž­dým dal­ším hod­no­ce­ním. Finanč­ní pro­stor pro úspěš­né pro­jek­ty ale exis­to­val. Naše žádost vypadla už při kon­t­ro­le pod­kla­dů.

V dobo­vých mate­ri­á­lech zve­řej­ně­ných magis­trá­tem je navíc výslov­ně zazna­me­ná­na výt­ka, že byl při dopl­ňo­vá­ní žádosti vědo­mě ode­slán vad­ný PDF sou­bor vydá­va­ný za poža­do­va­nou doku­men­ta­ci. Ten­týž mate­ri­ál se ptá, kdo o jeho ode­slá­ní roz­ho­dl. Také tato okol­nost pat­ří k veřej­ně zazna­me­na­ným otáz­kám kolem teh­dej­ší­ho postu­pu.

Pří­le­ži­tost zís­kat téměř 44 mili­o­nů korun si zaslou­ži­la pří­pra­vu odpo­ví­da­jí­cí své­mu význa­mu. Výsle­dek teh­dej­ší­ho vede­ní tuto lať­ku nespl­nil.

A nyní k naší bilan­ci.

Aby bylo srov­ná­ní jas­né, mlu­vím zde o inves­tič­ních dota­cích z Evrop­ské unie, stá­tu a kra­je. Neza­hr­nu­ji běž­né pro­voz­ní transfe­ry ani spo­lu­fi­nan­co­vá­ní měs­tem Ost­ra­vou.

Pod­le naše­ho sou­hrn­né­ho pře­hle­du před­cho­zí vede­ní v minu­lém voleb­ním obdo­bí v této kate­go­rii nezís­ka­lo žád­nou dota­ci. Za naše­ho půso­be­ní jsme již vyčer­pa­li téměř 20 mili­o­nů korun, při­čemž dal­ší pro­střed­ky mají násle­do­vat.

Nula pro­ti téměř dva­ce­ti mili­o­nům. V přes­ně vyme­ze­né kate­go­rii, aby se nám do srov­ná­ní neztrá­ce­ly ani nepři­dá­va­ly jiné pení­ze.

Ved­le toho měs­to Ost­ra­va spo­lu­fi­nan­co­va­lo naše pro­jek­ty část­kou blí­ží­cí se 50 mili­o­nům korun. To uvá­dím zvlášť. A neza­po­čí­tá­vám sem pro­jek­ty, kte­ré na úze­mí Hra­bo­vé při­pra­vu­je a hra­dí výhrad­ně měs­to.

Schop­nost zís­ká­vat pro­střed­ky pro obvod má tedy kon­krét­ní výsled­ky. Pan Grom­ni­ca je může zku­sit zpo­chyb­nit po jed­not­li­vých pro­jek­tech a část­kách. Pau­šál­ní řeči o naší neschop­nos­ti se však s tou­to bilan­cí míje­jí.

Hos­po­da­ře­ní se navíc nepo­zná pou­ze pod­le toho, kolik peněz zís­ká­me zven­čí. Pozná se také pod­le toho, jak naklá­dá­me s pro­střed­ky, kte­ré už máme.

Po nástu­pu jsme zača­li vol­né pení­ze zhod­no­co­vat na spo­ři­cích účtech a ter­mí­no­va­ných vkla­dech. Roz­díl je dob­ře vidět i ve veřej­ných závě­reč­ných účtech: za rok 2021 dosáh­ly pří­jmy z úro­ků při­bliž­ně 4 572 korun, za rok 2022 při­bliž­ně 3 243 korun. V roce 2025 čini­ly přes 1,62 mili­o­nu korun.

Pod­le naší sou­hrn­né bilan­ce jsme do polo­vi­ny letoš­ní­ho roku za naše voleb­ní obdo­bí zís­ka­li na úro­cích téměř pět mili­o­nů korun.

Výši výno­sů samo­zřej­mě ovliv­ňu­jí také saz­by bank a množ­ství dočas­ně vol­ných pro­střed­ků. Úro­ko­vé pod­mín­ky neby­ly v jed­not­li­vých letech stej­né. To však nemě­ní nic na povin­nos­ti vede­ní vyu­ží­vat dostup­né mož­nos­ti zhod­no­ce­ní peněz, kte­ré prá­vě nepo­tře­bu­je k úhra­dě výda­jů.

Prá­vě to jsme zača­li dělat. Výno­sy posi­lu­jí roz­po­čet a pomá­ha­jí finan­co­vat také kul­tur­ní, spo­le­čen­ské a dal­ší nevý­dě­leč­né akti­vi­ty pro obča­ny.

Když tedy před­sta­vi­te­lé ODS roz­dá­va­jí lek­ce hos­po­dár­nos­ti, dopo­ru­ču­ji porov­nat jejich sebe­vě­do­mí s dolo­že­ný­mi výsled­ky. U neú­spěš­né žádosti na škol­ku zůsta­la pro­mar­ně­ná pří­le­ži­tost v řádu desí­tek mili­o­nů. U sprá­vy vol­ných peněz uka­zu­jí závě­reč­né účty roz­díl mezi tisí­co­vý­mi a mili­o­no­vý­mi pří­jmy.

Na tako­vém zákla­dě se před­vo­leb­ní kaza­tel­na odpo­věd­né­ho hos­po­dá­ře sta­ví dost obtíž­ně.

Pan Grom­ni­ca má prá­vo kri­ti­zo­vat naše pro­jek­ty, jejich tem­po i pri­o­ri­ty. Pokud však chce obča­nům před­klá­dat hod­no­ce­ní naší prá­ce, musí roz­li­šo­vat příští voleb­ní obdo­bí od prá­vě kon­čí­cí­ho, orga­ni­zač­ní slu­čo­vá­ní škol od dostup­nos­ti péče a nená­ro­ko­vou dota­ci od zby­teč­nos­ti o ni usi­lo­vat.

A pře­de­vším by měl do své­ho hod­no­ce­ní zahr­nout také výsled­ky, kte­ré se mu do pře­dem při­pra­ve­né­ho ver­dik­tu neho­dí.

Zít­ra tuto sérii uza­vřu posled­ním bodem. Poté už si kaž­dý čte­nář bude moci sám porov­nat, kolik odbor­nos­ti bylo v Grom­ni­co­vě hod­no­ce­ní a kolik prá­ce muse­lo zůstat zaml­če­no, aby jeho před­vo­leb­ní obraz Hra­bo­va­nů vůbec držel pohro­ma­dě.