Starosti s pomluvami

autor: | 30. 12. 2023 | lži Jana Dvořáka

Dnešní doba je zvláštní. Informace často přinášejí lidé, kteří jsou ve svém civilním životě neúspěšní, sebestřední a veškerý volný čas věnují tomu, že hledají za své neúspěchy viníky, místo toho, aby na sobě zapracovali. Na společenském životě v obci se moc nepodílí, akcí se neúčastní a pokud ano, tak ze zištných důvodů. To kupříkladu osadí před volbami se svými spolustraníky kruhový objezd květinami, což je chvályhodné. Avšak ve chvíli, kdy v těchto volbách neuspějí, tak tento květomil jde a veškeré květiny vytrhá, protože když lidé nechtějí jeho, nechtějí tudíž ani květiny, co vysadil. Logické myšlení má extrémně zkratkovité a neštítí se házet špínou a pomluvami. Neuvědomuje si, že očerňováním ostatních ze sebe lepšího člověka neudělá. Lidi, kteří ho znají, si o něm a jeho pomluvách myslí své, ale lidé na sociálních sítích, kteří obvykle neví o koho jde, mohou jemu zprostředkovaným informacím i uvěřit. Jeho hlavním cílem je prostřednictvím pomluv znechutit ostatním práci natolik, že ji nebudou dělat s radostí a tajně snad i doufá, že s ní skončí. Vyprávět by mohla šéfredaktorka Hrabovských listů. Po každém zveřejněném čísle tento jazykovědec vydá rádoby zevrubnou analýzu, kde kromě svérázného výkladu gramatiky a stylistiky, plete příslovečné páté přes deváté, aniž by si své výkřiky opovržení snažil jakkoliv ověřit. Kupříkladu mi vytknul, že „Od starosty jsme se dozvěděli nový pojem „komunální traktor““, aniž by věnoval pár vteřin ověření, zda tato kategorie náhodou neexistuje. Chápu, že v době, kdy studoval vysokou školu dopravní, kategorie traktorů přecházela plynule v tanky, ale dnes je traktorový svět mnohem více rozmanitější. Používat vlastní nevědomost jako zbraň proti někomu jinému je ostatně jedna z necností tohoto dopravního inženýra. V jeho výtce mě zaujaly i typograficky nesprávné uvozovky kolem „komunálního traktoru“, kde bych správné použití uvozovek u článku vytýkajícím správnost jiných textů, pokládal za samozřejmost.

Dlouhodobě vytýká místostarostovi, že ho udáním nechal vyhodit z práce. Což se aktuálně snaží dokázat jedinou větou vytrženou z kontextu, z dokumentu o němž ani neví z kterého je data, a ani co obsahuje kromě této jediné věty. Nepřekvapilo by mě, kdyby ani nevěděl, zda je jeho. Když jsem se kdysi dozvěděl, že tuto zákeřnost místostarostovi vytýká, hovořil jsem s výše postavenou kompetentní osobou jeho bývalého zaměstnavatele a ten mi sdělil, že se nejednalo o vyhození z práce, ale neprodloužení smlouvy na dobu určitou, a že příčinou byly chyby, kterých se při své práci dopouštěl. Nenapadá mě důvod, proč by tento zástupce bývalého zaměstnavatele měl lhát, na rozdíl od důvodů, proč by měl lhát ten, který má svou nenávist k místostarostovi od určité doby jako své životní poslání. Docela mě překvapuje, že nikoho nezajímá, co vlastně mělo být předmětem tohoto hypotetického udání. Vím, že by to mohlo jitřit fantazii. Jednalo se o pouhý dotaz, zda má zaměstnanec souhlas vykonávat práci šéfredaktora pro náš úřad, jelikož se předpokládalo, že dle zákona je tento souhlas na jeho pozici zapotřebí. Velmi reálně totiž hrozilo, že pokud by to jeho zaměstnavatel zjistil, musel by tento člověk pozici šéfredaktora u nás ze dne na den opustit. Což by zkomplikovalo závazky, které jsme měli zasmluvněné s tiskárnou. Zaměstnavatel odpověděl, že dle jeho mínění souhlas nepotřebuje, jelikož se jedná o publikační činnost. Tedy nic, co by zavdávalo sebemenší důvod k ukončení pracovního poměru. Podle mých informací se s tímto bývalým zaměstnavatelem soudí, ostatně soudí se i s naším úřadem. Soudy, trestní oznámení a následné stížnosti na postup policie v těchto trestních oznámeních patří k jeho oblíbeným kratochvílím.

V předčasném novoročním blahopřání, kde se spíše než věnování samotným přáním, jen věnuje opětovnému hodnocení, jaká je současné vedení radnice banda diletantů. Kdo čekal, že po tom bude mít chorá ztracená duše pisatele klid, velmi se mýlil, jelikož ihned v zápětí přišel příspěvek s dalším přetékajícím věrtelem špíny, kde hodnotí, jak špatně se o úřad staráme, jelikož v příštím roce přicházíme o SPOD a od 1.7.2024 pravděpodobně i o stavební úřad. Heroizuje minulá vedení úřadu za to, jak dokázala tyto odbory úřadu hájit proti všem. Úplně ignoruje to, že tyto změny nejsou z naší aktivity a nedalo se jim zabránit, jelikož i onen Statut města Ostravy svou změnou reaguje pouze na změny v zákoně č. 359/1999 sb., o sociálně-právní ochraně dětí a dále na novelu stavebního zákona 283/2021 Sb. Pokud bychom chtěli OSPOD zachovat, museli bychom zvětšit počet příslušných úředníku na dvojnásobek a finančně by to nadměrně zatížilo náš rozpočet, nehledě na to, že je téměř nemožné sehnat na tato místa příslušně kvalifikované a odborně zdatné úředníky a využití SPOD u nás dlouhodobě klesá. Pěkně to v listopadovém čísle Hrabovských listů popsala a zdůvodnila vedoucí tohoto našeho odboru, která také uvedla, že naopak rozšiřujeme počet míst pro úředníky pro obecnou sociální práci, kde dochází k nárustu činností. Viditelně tomuto člověku při hledání všech domnělých gramatických přešlapů uchází obsah zkoumaných článků a širší souvislosti.

Při čtení výplodů tohoto Don Quijota se nabízí otázka, když lže a mlží v tolika věcech, dá se mu vůbec v něčem věřit? Na jednání zastupitelstev nechodí, takže se nikdy přímo nezeptá na věci, které tak vyčítá a jen zbaběle z úkrytu kydá špínu na hlavy mnoha, kteří si to v žádném případě nezaslouží.

Takže dnes jsem probral jednu opravdu nepříjemnou starostovskou starost a bohužel lze předpokládat, že už onen zmiňovaný pisatel, z kategorie nazývané „hejtr“, již míchá další porcí špíny, aby ji mohl hodit s nadějí, že na někom alespoň trochu ulpí.