Včera jsem psal, že se dnes vyjádřím k analýze našeho volebního programu ze strany zastupitele Gromnici. Do debaty se ale mezitím zapojil také zastupitel Igor Trávníček, lídr ODS pro nadcházející komunální volby a bývalý starosta Hrabové. A tak se nejprve zastavím u jeho příspěvku.
Pan Trávníček upozorňuje na to, že se Hrabované prezentují jako místní nezávislé uskupení, zatímco já současně kandiduji do Zastupitelstva města Ostravy za STAROSTY pro OSTRAVU. To je samozřejmě pravda a nikdy jsme to neskrývali. STAROSTOVÉ pro OSTRAVU kandidují do zastupitelstva města jako uskupení NEZ + STAN a já jsem na jejich kandidátce jako starosta Hrabové na devátém místě. Prvních patnáct míst kandidátky přitom obsazují starostové ostravských městských obvodů.
Jenže právě tady začíná problém s oním „stejným metrem“.
Spolupracovat s jinými politickými subjekty, hledat partnery a spojovat síly tam, kde máme společný zájem, není totéž jako být jejich součástí. A už vůbec to není totéž jako to, čemu já říkám politický turismus – tedy situace, kdy politik v různých volbách střídá politické značky podle toho, pod kterou z nich právě kandiduje. Politická spolupráce, členství v politické straně a střídání kandidátních značek jsou tři různé věci. Smíchat je všechny dohromady pod obecný pojem „politické vazby“ je sice pro politický útok pohodlné, ale věcně to příliš smyslu nedává.
Hrabované v Hrabové kandidují jako sdružení nezávislých kandidátů. Nejsme místní organizací žádné politické strany ani hnutí. Právě proto jsme před podáním kandidátky museli získat podpisy občanů. Pro sdružení nezávislých kandidátů bylo letos v Hrabové stanoveno minimum 236 podpisů. Celkem se v Hrabové o hlasy voličů uchází osm volebních stran.
To je podle mě poměrně jednoduchý a snadno ověřitelný fakt.
Nezávislost ale přece neznamená politickou samotu.
Hrabová je městským obvodem statutárního města Ostravy a řada rozhodnutí, která náš rozvoj přímo ovlivňují, se přijímá právě na úrovni města. Týká se to mimo jiné financování městských obvodů – ostravské zastupitelstvo schvaluje zásady rozpočtu závazné pro obvody a městský rozpočet obsahuje miliardové neúčelové i účelové převody městským obvodům.
Představa, že bychom tedy měli hájit nezávislost Hrabovanů tím, že se dobrovolně odstřihneme od rozhodování na úrovni města, by byla podle mě poněkud zvláštní.
Jako malé samostatné uskupení z jednoho obvodu bychom na celoměstské úrovni měli omezenou možnost něco prosadit. Stejný problém řeší i další ostravské obvody. Proto spojilo síly patnáct současných starostů ostravských městských obvodů právě v projektu STAROSTOVÉ pro OSTRAVU.
Ano, součástí tohoto projektu je STAN. Ano, já na této kandidátce kandiduji. A ano, Hrabované podporu STAROSTŮ pro OSTRAVU ve volbách do zastupitelstva města otevřeně deklarují. Nic z toho netajíme.
Nechápu ale, jak z toho má vyplývat, že Hrabované přestávají být nezávislým místním uskupením. Kdyby platila logika, že každý, kdo s nějakou politickou stranou spolupracuje, se tím automaticky stává její součástí, bylo by pojem „nezávislý komunální politik“ možné rovnou vymazat ze slovníku.
A podobně zvláštní mi připadá i šťouchnutí směrem k Impulsu pro Hrabovou. Pan Trávníček ve svém příspěvku uvádí návaznost Impulsu pro Hrabovou na Nový Impuls a následně zmiňuje vazbu Nového Impulsu na STAN.
Jenže právě na tom je krásně vidět, jak pružný může pojem „politická vazba“ být, když se zrovna hodí do argumentace. Když budeme dostatečně dlouho hledat přes spolupráci, podporu, společné kandidátky, jednotlivé kandidáty nebo předchozí politické působení, dokážeme v české komunální politice propojit skoro každého s každým.
Jenže vazba není členství. Spolupráce není podřízenost. A společný zájem není ztráta vlastní identity.
My se netajíme tím, že chceme spolupracovat s každým, s kým lze prosadit něco užitečného pro Hrabovou. Naopak bych považoval za chybu, kdybychom si čtyři roky hrdě dokazovali svou „čistou nezávislost“, zatímco by se o důležitých věcech pro Hrabovou rozhodovalo bez nás.
Takže pokud pan Trávníček volá po stejném metru pro všechny, s tím se dá souhlasit.
Jen by bylo dobré tím metrem opravdu měřit stejné věci.
Spolupráce s politickými partnery není totéž jako politická příslušnost. Politická příslušnost není totéž jako společná kandidátka. A žádná z těchto věcí není automaticky totéž jako politický turismus.
Stejný metr pro všechny? Klidně. Ale nejdříve si ujasněme, co tím metrem vlastně měříme.
A k analýze našeho volebního programu od zastupitele Gromnici se ještě vrátím. Tam bude materiálu k diskusi podstatně více.
