Opravdu jsme neplnili náš volební program? Intermezzo

Na dnešek jsem slí­bil posled­ní, pátou část série věno­va­né hod­no­ce­ní naše­ho voleb­ní­ho pro­gra­mu zastu­pi­te­lem Ros­ti­sla­vem Grom­ni­cou. Jen­že pan dok­tor mezi­tím zve­řej­nil dal­ší pří­spě­vek. Zno­vu o hasič­ské zbroj­ni­ci, zno­vu s vyne­cha­ný­mi sou­vis­lost­mi a ten­to­krát pod hla­vič­kou samozva­né kan­ce­lá­ře pro uvá­dě­ní hra­bo­van­ských pří­bě­hů na pra­vou míru. Obrá­zek pří­spěv­ku nalez­ne­te na kon­ci člán­ku.

Po čtyřech roz­sáh­lých člán­cích, v nichž jsem před­lo­žil kon­krét­ní úda­je, vysvět­lil postup jed­not­li­vých pro­jek­tů a odká­zal na veřej­né doku­men­ty, bych oče­ká­val ale­spoň pokus vypo­řá­dat se s uve­de­ný­mi fak­ty.

Mís­to toho při­šel dal­ší pam­flet, foto­mon­táž a před­vo­leb­ní osla­va Igo­ra Tráv­níč­ka.

Pan Grom­ni­ca si zřej­mě sple­tl uvá­dě­ní věcí na pra­vou míru s jejich upra­vo­vá­ním do potřeb­né voleb­ní podo­by.

Začně­me his­to­rií pozem­ku pro novou hasič­skou zbroj­ni­ci. Z jeho vyprá­vě­ní by mohl čte­nář zís­kat dojem, že jsme po vol­bách zača­li bez roz­mys­lu hle­dat a naku­po­vat pozem­ky, zatím­co před­cho­zí vede­ní mělo všech­no při­pra­ve­né.

Jen­že otáz­ku vhod­né­ho mís­ta jsme řeši­li už před naším nástu­pem do vede­ní obvo­du.

Zápis ze zastu­pi­tel­stva z 20. říj­na 2021 zachy­cu­je deba­tu o nové zbroj­ni­ci. Teh­dej­ší sta­ros­ta vysvět­lo­val, že rekon­struk­ce stá­va­jí­cí budo­vy není reál­ná vzhle­dem k veli­kos­ti tech­ni­ky a šíř­ce gará­ží. Za nej­lep­ší řeše­ní ozna­čil novou stav­bu. Ten­týž zápis zazna­me­ná­vá také můj názor, že vhod­ným mís­tem je poze­mek u Soko­la.

O nové zbroj­ni­ci, jejím umís­tě­ní a potře­bě řešit poze­mek se tedy pro­ka­za­tel­ně jed­na­lo už v roce 2021. Pan Grom­ni­ca byl zastu­pi­te­lem i teh­dy.

Tato část his­to­rie se mu však do dneš­ní­ho vyprá­vě­ní neho­dí. Je totiž pod­stat­ně poho­dl­něj­ší začít pří­běh až po vol­bách roku 2022 a čte­ná­ři nabíd­nout dojem, že všech­ny kom­pli­ka­ce vznik­ly tepr­ve s naším pří­cho­dem.

Kan­ce­lář pro uvá­dě­ní věcí na pra­vou míru by při­tom moh­la začít vel­mi jed­no­du­chým úko­nem: otevřít star­ší zápi­sy.

Stej­ně pra­cu­je pan Grom­ni­ca s aktu­ál­ním povo­le­ním zbroj­ni­ce. Zdů­raz­ňu­je, že magis­trát tepr­ve 25. září 2026 povo­lil záměr. Čte­nář by měl vědět, že jde o roz­hod­nu­tí sta­veb­ní­ho úřa­du povo­lu­jí­cí výstav­bu. Je výsled­kem pro­jek­to­vé pří­pra­vy a povo­lo­va­cí­ho říze­ní.

Zbroj­ni­ce ješ­tě nesto­jí. Celé finan­co­vá­ní bude potře­ba zajis­tit a vyda­né roz­hod­nu­tí musí nabýt práv­ní moci. To jsem ve svém prv­ním člán­ku výslov­ně uve­dl.

Pan Grom­ni­ca tedy neod­ha­lil žád­né zata­je­né tajem­ství. Opa­ku­je infor­ma­ce, kte­ré jsem sám zve­řej­nil, a sna­ží se je podat jako důkaz naší neschop­nos­ti. Při­tom vyne­chá­vá prá­ci, kte­rá k vydá­ní povo­le­ní ved­la.

Podob­ně se vra­cí k vodě a inže­nýr­ským sítím. Už jsem vysvět­lil, že vodo­vod­ní pří­poj­ka je sou­čás­tí pro­jek­tu a že byly pod­nik­nu­ty potřeb­né majet­ko­práv­ní kro­ky. Její fyzic­ké vybu­do­vá­ní je dal­ší čás­tí rea­li­za­ce. Opa­ko­vá­ní stej­né výtky bez této sou­vis­los­ti z ní prav­di­věj­ší hod­no­ce­ní neu­dě­lá.

Dal­ší část jeho pří­spěv­ku se týká dota­cí. Vyčí­tá nám, že jsme v roce 2025 nezís­ka­li pod­po­ru na stav­bu zbroj­ni­ce.

Jen­že dotač­ní pří­pra­va má kon­krét­ní pod­mín­ky a jed­not­li­vé kro­ky. Výzva pro rok 2025 vyža­do­va­la při regis­tra­ci akce mimo jiné pra­vo­moc­né sta­veb­ní povo­le­ní. To jsme teh­dy ješ­tě nemě­li. Samot­né přá­ní zastu­pi­te­le ani sebe­vě­do­mé poli­tic­ké pro­hlá­še­ní tako­vý doklad nena­hra­dí.

S kraj­ský­mi hasi­či jsme při­tom o pro­jek­tu jed­na­li a pod­le před­běž­né­ho posou­ze­ní jsme zís­ka­li 12 bodů. Pova­žu­je­me to za dobrou výcho­zí pozi­ci pro dal­ší dotač­ní postup. O výsled­ku však vždy roz­ho­du­jí koneč­ná pra­vi­dla, dostup­né pro­střed­ky a spl­ně­ní pod­mí­nek pří­sluš­né výzvy.

Pro rok 2026 minis­ter­stvo vyhlá­še­ní výzvy na stav­bu či sta­veb­ní úpra­vy požár­ních zbroj­nic nepřed­po­klá­dá. Jde o celo­stát­ní situ­a­ci, kte­rou vede­ní Hra­bo­vé neo­vliv­ňu­je. Pod­le infor­ma­cí z našich jed­ná­ní s kraj­ský­mi hasi­či se s dal­ší mož­nos­tí pod­po­ry počí­tá pro rok 2027.

Z letoš­ní absen­ce výzvy nelze pocti­vě vyro­bit důkaz, že Hra­bo­va­né nedo­ká­žou zís­ká­vat pení­ze.

A už vůbec z ní nelze odvo­dit, že finan­co­vá­ní stav­by zachrá­ní pou­ze návrat ODS na rad­ni­ci.

Prá­vě tady však pan Grom­ni­ca před­ve­dl patr­ně nej­ko­mič­těj­ší část své­ho pří­spěv­ku:

„Inves­tič­ní pení­ze dnes doká­ží zajis­tit jen sil­ní a zku­še­ní hrá­či. Hra­bo­va­né – při vší úctě – to nejsou. Igor Tráv­ní­ček už doká­zal, že je sil­ným hrá­čem.“

Tako­vou před­vo­leb­ní ado­ra­ci si kaž­dý může napsat pod­le své­ho vku­su. Když se ale začne vydá­vat za hod­no­ce­ní hos­po­da­ře­ní, je čas podí­vat se na výsled­ky.

Jak jsem uve­dl v před­cho­zím dílu, pod­le naše­ho sou­hrn­né­ho pře­hle­du před­cho­zí vede­ní v minu­lém voleb­ním obdo­bí nezís­ka­lo žád­nou inves­tič­ní dota­ci z EU, stá­tu či kra­je. Nao­pak, za naše­ho půso­be­ní jsme z těch­to zdro­jů již vyčer­pa­li téměř dva­cet mili­o­nů korun.

Spo­lu­fi­nan­co­vá­ní měs­tem Ost­ra­vou uvá­dím zvlášť, aby bylo jas­né, jaké pení­ze porov­ná­vá­me.

A prá­vě za před­cho­zí­ho vede­ní neu­spě­la žádost o 43 694 182 korun na mateř­skou ško­lu na Baža­no­vě, pro­to­že neby­lo dolo­že­no pra­vo­moc­né spo­leč­né povo­le­ní. Podrob­nos­ti jsem roze­bral v minu­lém člán­ku.

Za pří­pra­vu a koor­di­na­ci tak­to význam­né­ho pro­jek­tu nes­lo poli­tic­kou a mana­žer­skou odpo­věd­nost teh­dej­ší vede­ní obvo­du. Osob­ně ten­to výsle­dek pova­žu­ji za závaž­né selhá­ní. Audit neu­r­čil jed­no­znač­né­ho viní­ka, ale výsle­dek dotač­ní­ho říze­ní je nespor­ný: Hra­bo­vá tyto pro­střed­ky nezís­ka­la.

Pověst „sil­né­ho hrá­če“ se budu­je vel­mi snad­no, pokud mís­to výsled­ků sta­čí pochva­la spo­lukan­di­dá­ta.

Pan Grom­ni­ca se násled­ně pouš­tí také do odměn rad­ních. Má prá­vo jejich výši kri­ti­zo­vat. Stej­ně tak máme prá­vo vysvět­lit, jakou prá­ci za ně sou­čas­ní rad­ní odvá­dě­jí.

V rám­ci svých ges­cí se účast­ní kon­t­rol­ních dnů, vedou jed­ná­ní, řeší pro­blémy jed­not­li­vých pro­jek­tů a podí­le­jí se na kaž­do­den­ním cho­du samo­sprá­vy. Z vlast­ní zku­še­nos­ti vidím, kolik času tomu věnu­jí. Jejich prá­ce pokra­ču­je i mezi schůze­mi rady.

Za její roz­sah a za obha­jo­bu schvá­le­ných odměn nese­me odpo­věd­nost. Pova­žu­ji je za při­mě­ře­né odve­de­né prá­ci. Kdo má jiný názor, může kon­krét­ní čin­nost rad­ních porov­nat s jejich odmě­nou.

Spo­jit odmě­ny s jed­ním nedo­kon­če­ným pro­jek­tem a tvá­řit se, že tím byla vyhod­no­ce­na veš­ke­rá prá­ce rady, je ovšem jen dal­ší zkrat­ka.

Tím bych mohl dneš­ní reak­ci uzavřít. Jen­že pan Grom­ni­ca při­po­jil také komen­tář k vystou­pe­ní mís­tosta­rost­ky Kvě­to­sla­vy Hra­bov­ské (nalez­ne­te ho úpl­ně dole).

Jeho odpo­věď si čte­ná­ři pře­číst mohou. Původ­ní reak­ce mís­tosta­rost­ky, kte­rou hod­no­tí, vidět není. Z toho samot­né­ho nemo­hu určit, proč se nezob­ra­zu­je. Pro posou­ze­ní celé deba­ty ale chy­bí pod­stat­ná část: její vlast­ní slo­va.

Pan Grom­ni­ca mezi­tím čte­ná­řům vyprá­ví, jak psa­la, jaké měla údaj­ně pohnut­ky a co si o jejím vystou­pe­ní mají mys­let.

Tak­to se deba­ta vede oprav­du poho­dl­ně. Jeden účast­ník je pří­to­men svým tex­tem, dru­hý pou­ze popi­sem své­ho opo­nen­ta.

Pokud chce pan Grom­ni­ca obča­nům umož­nit vlast­ní úsu­dek, měl by zve­řej­nit také původ­ní reak­ci, na kte­rou odpo­ví­dá. Ať si kaž­dý pře­čte obě sta­no­vis­ka.

Zvlášt­ní pozor­nost si zaslou­ží jeho řeči o sluš­nos­ti a o navra­ce­ní sluš­nos­ti do komu­nál­ní poli­ti­ky.

Dovo­lím si pro­to při­po­me­nout vánoč­ní přá­ní hra­bov­ské ODS a Klu­bu přá­tel Hra­bo­vé z roku 2022. Přá­ní do nové­ho roku 2023, roz­ne­se­né po Hra­bo­vé krát­ce po našem nástu­pu do vede­ní obvo­du.

Na něm jsem zob­ra­zen jako lout­ka v rukou Rado­mí­ra Orká­če. U mé posta­vy je bub­li­na: „Ská­ču, jak on pís­ká!“

To byl způ­sob, kte­rým nám hra­bov­ská ODS popřá­la k prv­ním Váno­cům po změ­ně vede­ní.

Jejich sati­ru jim neu­pí­rám. Při­po­mí­nám ji pro­to, že dnes titíž poli­tič­tí sou­pe­ři vystu­pu­jí v roli ochrán­ců sluš­nos­ti a pohor­šu­jí se nad tím, že na jejich jed­ná­ní odpo­ví­dá­me ostře.

Když ODS potře­bu­je napad­nout sou­pe­ře, lout­ko­vé přá­ní je zřej­mě v pořád­ku. Když sou­peř při­po­me­ne její výsled­ky, sluš­nost náh­le utr­pí váž­né zra­ně­ní.

Pan Grom­ni­ca také pou­ží­vá obec­né ozna­če­ní pomlou­vač­ných dez­in­for­ma­cí. Pak by měl uvést kon­krét­ní člá­nek, kon­krét­ní tvr­ze­ní a kon­krét­ní sku­teč­nost, kte­rá je vyvra­cí.

Archiv Hrabova.info je veřej­ně pří­stup­ný. Stej­ně tak jsou veřej­né moje odpo­vě­di v této sérii. Kaž­dý čte­nář se může podí­vat, jaké úda­je před­klá­dá­me a o jaké doku­men­ty se opí­rá­me.

Samot­né při­le­pe­ní nálep­ky dez­in­for­ma­ce k prá­ci poli­tic­ké­ho pro­tiv­ní­ka není argu­ment. Je to nálep­ka.

A jest­li má být téma­tem způ­sob dis­kre­di­ta­ce, nemo­hu vyne­chat svou zku­še­nost s před­vá­noč­ní repor­tá­ží TV Nova o tou­la­vých koč­kách na Šíd­lov­ci v roce 2025.

V násled­né deba­tě se ze mě stal člo­věk, kte­rý měl kočkám před zimou vzít pří­stře­ší a vysta­vit je smr­ti. Při­tom sku­teč­ný spor zahr­no­val také nepo­řá­dek u krm­ných míst, pře­mno­že­né potka­ny a hle­dá­ní odpo­věd­né­ho způ­so­bu péče.

V repor­tá­ži vystu­po­va­li mimo jiné Igor Tráv­ní­ček a Jan Dvo­řák. Čte­ná­ři si mohou sami udě­lat názor na jejich vyjá­d­ře­ní. Já mohu vel­mi přes­ně popsat, co násle­do­va­lo u mě.

Při­chá­ze­ly mi výhrůž­ky smr­tí a přá­ní rako­vi­ny. Během Vánoc a v násle­du­jí­cích týd­nech jsem věno­val dlou­hé hodi­ny tele­fo­ná­tům a odpo­vě­dím na zprá­vy od lidí, kte­ří si na zákla­dě zve­řej­ně­né­ho obra­zu vytvo­ři­li vel­mi sil­ný názor.

Vysvět­lo­val jsem okol­nos­ti, odpo­ví­dal na otáz­ky a popi­so­val sku­teč­ný postup obvo­du. S lid­mi, s nimiž jsem tuto komu­ni­ka­ci dokon­čil, čas­to roz­ho­vor skon­čil omluvou a pře­kva­pe­ním, že situ­a­ce má také sou­vis­los­ti, kte­ré před­tím nezna­li.

Netvr­dím, že výhrůž­ky posí­la­li všich­ni kri­ti­ci nebo že je roze­sí­la­li lidé vystu­pu­jí­cí v repor­tá­ži. Popi­su­ji násled­ky, kte­ré jsem osob­ně zažil.

A sou­čas­ně při­po­mí­nám kon­krét­ní výsle­dek řeše­ní: rada obvo­du v led­nu 2026 schvá­li­la krm­né mís­to pro koč­ky na pozem­ku v naší sprá­vě. Sta­no­vi­la pod­mín­ky vhod­né­ho krme­ní a udr­žo­vá­ní pořád­ku v jeho oko­lí.

Tato kauza si zaslou­ží samo­stat­ný člá­nek. Už dnes je ale jas­né, proč mě obec­né před­náš­ky o sluš­nos­ti od někte­rých našich sou­pe­řů nechá­va­jí chlad­ným.

Sluš­nost se nepo­zná pod­le toho, koli­krát ji člo­věk napí­še do face­boo­ko­vé­ho komen­tá­ře. Pozná se pod­le toho, jak zachá­zí s dru­hým člo­vě­kem a s fak­ty, kte­rá se mu neho­dí.

Pokud měl tenhle tlak způ­so­bit, že se zne­chu­tím a ode­jdu z poli­ti­ky, pak se to nepo­ved­lo. O to důsled­ně­ji budu na podob­né úto­ky odpo­ví­dat.

Tady také leží důvod naše­ho posto­je k povo­leb­ní spo­lu­prá­ci.

Nebu­de­me vést koa­lič­ní jed­ná­ní s ODS, pokud ji budou zastu­po­vat Igor Tráv­ní­ček a Ros­ti­slav Grom­ni­ca. Stej­ně tak odmí­tá­me spo­lu­prá­ci s SPD a s usku­pe­ním „Hra­bo­vou pro lidi“, kte­ré do voleb vede Jan Dvo­řák.

Ten­to postoj se neo­pí­rá o jed­nu nepří­jem­nou poznám­ku na inter­ne­tu. Vychá­zí z dlou­ho­do­bé zku­še­nos­ti s kon­krét­ní­mi lid­mi a se způ­so­bem, kte­rým vedou poli­tic­ký spor.

Sou­čas­ně nepo­va­žu­ji všech­ny kan­di­dá­ty ODS za stej­né. Jiří Dolejš­ka je pří­kla­dem člo­vě­ka, s nímž se čas­to neshod­ne­me, ale jehož věc­nou prá­ci v zastu­pi­tel­stvu respek­tu­ji. Zají­má se o dění na úřa­dě, zapo­ju­je se do jed­ná­ní a umí nesou­hlas vyjá­d­řit bez osob­ní­ho napa­dá­ní.

Toho si vážím. A na kan­di­dát­ce ODS jsou i dal­ší lidé, s nimiž bychom si doká­za­li před­sta­vit věc­nou spo­lu­prá­ci ve pro­spěch Hra­bo­vé.

S Grom­ni­cou a Tráv­níč­kem v čele však tako­vou důvě­ru nemá­me. Nemá­me důvod pře­hlí­žet jejich dosa­vad­ní jed­ná­ní jen pro­to, že před vol­ba­mi sli­bu­jí nový začá­tek a návrat sluš­nos­ti.

Pan Grom­ni­ca si může svou kan­ce­lář pojme­no­vat jak­ko­li. O její důvě­ry­hod­nos­ti roz­ho­du­je obsah. Zatím v ní vidím pře­de­vším vyne­cha­né sou­vis­los­ti, před­vo­leb­ní agi­ta­ci a opa­ko­va­né úto­ky na lidi, jejichž prá­ci se sna­ží zne­hod­no­tit.

Foto­mon­táž může nahra­dit obrá­zek. Důkaz nena­hra­dí. A dal­ší pam­flet nevy­ma­že odpo­vě­di, kte­ré už byly zve­řej­ně­ny.

Zít­ra se vrá­tím k posled­ní­mu, páté­mu dílu série. Dneš­ní inter­mez­zo bylo potře­ba, pro­to­že někte­ré věci nelze nechat bez odpo­vě­di — zvlášť když se jejich autor sou­čas­ně vydá­vá za stráž­ce prav­dy a sluš­nos­ti.