Angažovaná spolková „umělkyně“
Velmi intenzivní kampaň proti současnému vedení radnice a proti mé osobě vede MUDr. Marcela Poláčková. Jedním z jejích témat je údajné znemožňování činnosti jejího spolku v Hrabovském kulturním domě. Proto je načase vysvětlit, o co v tomto sporu skutečně jde. Především o rozdíl mezi možností vystupovat a požadavkem, aby radnice vystoupení objednávala a platila.
Paní Poláčková dnes v Hrabové nebydlí, ale její vazby na zdejší komunální politiku nejsou žádnou novinkou. V roce 2018 kandidovala na společné kandidátce s Rostislavem Gromnicou a svým manželem za uskupení STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ – Klub přátel Hrabové. Má samozřejmě právo zajímat se o Hrabovou a kritizovat její vedení. Stejně tak mám já právo odpovědět, když mi připisuje výroky, které jsem nepronesl.
Paní Poláčková je místopředsedkyní spolku s názvem „Občanský spolek MUDr. Marcely Poláčkové“. Spolek nikdy neměl více než tři členy. V minulosti šlo o rodinné uskupení, jehož sídlo bylo v domě, kde paní Poláčková s manželem bydlela. Dnes jeho členové žijí v jiných ostravských obvodech a sídlo bylo přemístěno na jinou adresu v Hrabové.
Na existenci malého spolku ani na takovém sídle není samo o sobě nic závadného. Problém začíná ve chvíli, kdy se z adresy v rejstříku vyrábí argument pro zvláštní zacházení a přednostní objednávání placených vystoupení.
Hrabovská adresa není předplatné na veřejné peníze.
Paní Poláčková nyní tvrdí, že jí rada obvodu, a zejména já, znemožňujeme využívat kulturní dům. Připisuje mi výrok, že její spolek v „mém kulturním domě“ nebude vystupovat, dokud budu na úřadě.
Takový výrok jsem nepronesl. Odmítám jej jako nepravdivý.
Kulturní dům není můj osobní majetek. Je to veřejné zařízení, které má sloužit obyvatelům. A právě proto jeho program nemůže vznikat podle toho, kdo si nejhlasitěji řekne o pozvánku a honorář.
Ve skutečnosti paní Poláčková požadovala, abychom její spolek do kulturního domu zvali a platili za jeho vystoupení. V této souvislosti jsem skutečně řekl, že se mi její vystoupení osobně nelíbí a považuji je za amatérská. To je můj subjektivní názor, který nemám důvod předstíraně měnit jen proto, aby se jeho adresátka neurazila.
Samotný osobní vkus samozřejmě nemůže být jediným měřítkem veřejného kulturního programu. Podstatné jsou také zájem návštěvníků, přínos konkrétní akce, její cena a zkušenosti se spoluprací. Máme řadu souborů a účinkujících, jejichž nabídku považuji pro náš kulturní dům za zajímavější. Budu se zasazovat o jejich pozvání a nevidím důvod se za to omlouvat.
Radnice nemá povinnost kupovat každé nabídnuté představení. Z neobjednaného vystoupení se nestává zákaz činnosti jen proto, že se to dobře vyjímá ve stížnosti.
Současně jsem paní Poláčkové řekl, že rád podpořím vystoupení hrabovských dětí, které navštěvují její dramatický kroužek. To jsem také dodržel. Děti v kulturním domě vystupovaly opakovaně.
Připomenu konkrétní příklad. Dne 23. května 2025 uspořádal její spolek v Hrabovském kulturním domě akci Děti hrají dětem s pohádkou Zvířátka a loupežníci. O plném sále a potlesku pro malé herce následně napsala do Hrabovských listů sama paní Poláčková.
Také v lednu 2023 zde její spolek uvedl pohádku O Červené Karkulce a polepšeném vlkovi.
Tyto akce je při popisu vztahů s radnicí potřeba zmínit. Pokud má paní Poláčková výhradu ke konkrétní pozdější žádosti, lze se bavit o jejím termínu, podmínkách a způsobu vyřízení. Obecné vyprávění o utlačovaném spolku však takové konkrétní vysvětlení nenahradí.
Její veřejná angažovanost se ovšem neomezuje na kulturní dům. Zapojila se také do kauzy krmení toulavých koček, která se dostala do zpravodajství TV Nova. Vedle ní v reportáži vystupovali bývalý starosta Igor Trávníček a bývalý místostarosta Jan Dvořák.
Podání celé věci jsem považoval za hrubě zkreslené. Nesouhlasím s tím, aby se ze sporu o konkrétní postup udělal televizní příběh o bezcitném vedení radnice. Účast bývalých představitelů obvodu navíc dává celé věci zřejmý komunálněpolitický kontext. Ten se neztratí tím, že se všichni představí pouze jako milovníci koček.
Paní Poláčková v Hrabové nadále vlastní pozemky. S vlastnictvím nemovitosti jsou spojena také práva vystupovat na jednání zastupitelstva, přestože zde člověk nebydlí. Tato práva respektuji. Současně však platí jednací řád a pravidla pro řádný průběh zasedání. Vlastnictví pozemku nedává nikomu právo překřikovat ostatní nebo pokračovat bez omezení poté, co má slovo jiný účastník.
A právě u pozemků se dostáváme k další záležitosti, která se přímo dotýká našich občanů.
Na obecním pozemku parcelní číslo 2090/23 chceme umožnit vznik alespoň tří zahrádek k pronájmu. O podobnou možnost je mezi obyvateli zájem a tento prostor se k takovému využití nabízí.
Přístup k němu vede přes parcelu 2090/13 ve vlastnictví paní Poláčkové. Ta je v katastru vedena jako ostatní komunikace a je zatížena věcnými břemeny chůze, jízdy a vedení. Bouda umístěná na této parcele však přístup k obecnímu pozemku blokuje.
Vlastnictví pozemku neopravňuje jeho majitelku znemožňovat výkon práv, která na něm má obvod zajištěna.
Budu proto trvat na odstranění překážky bránící průchodu a průjezdu. Součástí přípravy zahrádek je také řešení možností přivedení vody a elektřiny. Chceme tento prostor zpřístupnit našim občanům a nehodláme se smířit s tím, aby jejich přípravu blokovalo nerespektování přístupových práv obvodu.
Jde o konkrétní pozemek, který by mohl posloužit několika domácnostem. Nemá zůstat nevyužitý jen proto, že je cesta k němu předmětem sporu.
Ve vztazích s paní Poláčkovou dlouhodobě vnímám výrazná očekávání vůči veřejné podpoře. Když jim radnice nevyhoví, následují obvinění z osobní nevraživosti a potlačování její činnosti. Takový způsob jednání považuji za nepřijatelný.
Podporu spolkové činnosti beru vážně. Stejně vážně ale beru odpovědnost za veřejné prostředky. Žádný spolek si nemůže nárokovat placená vystoupení pouze na základě svého sídla, osobních vazeb nebo intenzity stížností.
Kritiku přijímám. Smyšlené výroky odmítám. A veřejné peníze nebudu utrácet jen proto, abych si koupil klid od někoho, kdo si z nespokojenosti s radnicí udělal vlastní veřejné představení.

