Opravdu jsme neplnili náš volební program? Část čtvrtá

autor: | 29. 9. 2026 | Volby 2026

Dnes se v hodnocení zastupitele Rostislava Gromnicy zastavím u bodu, který označil jako sedmý slib: vybudování školky pro děti od dvou do tří let. Také tentokrát připojil svůj oblíbený verdikt: „nesplněno“.

Má to ovšem drobnou vadu. Jde o bod programu pro volební období 2026–2030, které ještě ani nezačalo.

Pan Gromnica tedy dokáže vyhodnotit neúspěch dříve, než začne období, pro které jsme závazek předložili. Takovou předvídavost mu mohu závidět. Pro seriózní hodnocení veřejných projektů bych přesto doporučil držet se kalendáře.

Jeho výtka stojí především na tom, že se rodí méně dětí, takže má být další školka zbytečná.

Pokles porodnosti je skutečný a při plánování jej musíme brát vážně. Jenže z celostátního nebo celoměstského trendu nelze bez dalšího vyvodit, jaká bude poptávka po konkrétní službě v Hrabové. Rozhoduje také místní výstavba, stěhování rodin, věk dětí a dostupnost péče pro jednotlivé věkové skupiny.

V rozvojových úvahách o Hrabové pracujeme s potenciálem až přibližně tří set nových rodinných domů. Jejich skutečná výstavba bude záviset na připravenosti území a jednotlivých investorech. Už samotná možnost dalšího rozvoje ale znamená, že při plánování služeb nemůžeme hledět pouze na dnešní stav.

Především však připravujeme dvě malé třídy po dvanácti dětech, celkem tedy 24 míst pro děti od dvou do tří let. Jde o konkrétní službu pro rodiče, kteří potřebují pomoc s péčí o nejmenší děti.

Pro rodinu může mít velkou hodnotu i několik hodin péče denně nebo docházka v dohodnutém rozsahu. Rodičům může usnadnit návrat do zaměstnání, práci na částečný úvazek, péči o sourozence i běžné fungování domácnosti. Konkrétní režim samozřejmě musí odpovídat pravidlům a možnostem školky.

V debatách o nízké porodnosti se často ochotně pronášejí velké věty o podpoře rodin. Jakmile se však připravuje konkrétní služba, která jim může každodenní život usnadnit, dozvíme se od pana Gromnicy, že je zbytečná.

Rodinám nepomůže přednáška o demografické křivce ve chvíli, kdy potřebují dostupnou péči o dítě.

Nové zařízení má fungovat jako součást MŠ Klubíčko. Školka bude v přízemí, zatímco v patře vzniknou prostory pro spolkovou a zájmovou činnost se samostatným vstupem. Budova tak nabídne zázemí více skupinám obyvatel, přičemž provoz kluboven bude oddělený od prostor nejmenších dětí.

Blízkost stávající mateřské školy umožňuje plánovat společné zajištění stravování. Samostatné prostory pro dvouleté děti přitom mají své praktické důvody. Podle názoru ředitelky MŠ Klubíčko mohou nabídnout klidnější prostředí a podmínky lépe přizpůsobené jejich věku. Tomu má odpovídat vybavení, režim dne i zahrada s vhodnými herními prvky.

Při naplňování kapacity chceme vycházet především z potřeb Hrabové. Případná volná místa mohou za stanovených podmínek využít také rodiny z dalších částí města. V našem obvodu navíc pracují tisíce lidí, kteří sem denně dojíždějí. Také jejich potřeby má smysl při plánování služby zvažovat.

Se spolufinancováním města počítáme při dalších jednáních o financování. Poptávku i provozní náklady je potřeba průběžně vyhodnocovat. Pro kapacitu 24 míst však vidím rozumné a konkrétní využití.

Pan Gromnica dále argumentuje slučováním a redukcí počtu školek. Tady je nutné rozlišovat věci, které ve svém příspěvku směšuje.

Celostátní novela školského zákona stanovila pro dotčené obcemi zřizované právnické osoby požadavek nejméně 180 dětí nebo žáků alespoň jednou za tři roky. Pro stávající organizace platí přechodné období do konce roku 2028 a zákon obsahuje také výjimky.

Slučování právnických osob však samo o sobě neznamená zavírání jednotlivých budov, rušení tříd nebo zánik služby pro rodiče. Pod společným vedením může fungovat více pracovišť. Organizační uspořádání a potřebná kapacita péče jsou dvě různé otázky.

Nové zařízení připravujeme jako součást MŠ Klubíčko. Jeho začlenění musí respektovat platná pravidla. Z požadavku na organizační slučování ale žádným způsobem nevyplývá, že je péče o dvouleté děti v Hrabové zbytečná.

Stejně tak skutečnost, že byla dřívější plánovaná povinnost přijímat dvouleté děti do mateřských škol zrušena, neznamená zákaz tuto službu poskytovat. O potřebách rodin bychom měli přemýšlet i bez toho, aby nám každou jednotlivou službu nejprve někdo přikázal zákonem.

A jak vypadá údajně promarněný čas? Projekt je hotový, původní objekt byl odstraněn a žádost o povolení stavby podána. O podobě zařízení se přitom veřejně informovalo již v lednu 2025.

Pan Gromnica může s umístěním nebo podobou projektu nesouhlasit. Pak by ale měl vysvětlit, v čem konkrétně považuje navržené řešení za špatné a jakou lepší variantu nabízí. Označit dosavadní přípravu za promarněné peníze je snadné. Předložit věcnou alternativu už vyžaduje více práce.

Tím se dostávám k dotacím, kterým věnoval i další bod svého hodnocení.

U nové školky bude potřeba zajistit financování a posoudit podmínky dostupných dotačních titulů. Žádnou dosud neschválenou podporu nelze vydávat za jistou. Stejně tak ale nelze s jistotou tvrdit, že pro projekt připravovaný na příští volební období žádná vhodná podpora nebude.

Náš program hovoří o maximálním využívání účelových dotací. To znamená připravovat projekty, sledovat výzvy, podávat kvalitní žádosti a plnit jejich podmínky. Nenárokovost dotací, kterou pan Gromnica připomíná, tuto práci nijak nezbavuje smyslu.

Od představitele ODS navíc poučování o dotační neschopnosti působí obzvlášť troufale. Právě při výstavbě mateřské školy na Bažanově za předchozího vedení Hrabová neuspěla se žádostí o 43 694 182 korun z evropských prostředků.

Žádost byla podána 16. října 2018. Problém spočíval v tom, že nebylo doloženo pravomocné společné územní a stavební povolení. Ani po výzvách k doplnění se nepodařilo požadavek splnit a projekt neprošel kontrolou formálních náležitostí.

Audit magistrátu popsal rozdílný výklad dotačních pravidel i nedostatky povolovací dokumentace, které přípravu protáhly. Jednoznačného viníka neurčil. To je potřeba uvést. Z hlediska řízení obvodu ale zůstává podstatný výsledek: příprava stavby a požadavky dotační žádosti nebyly sladěny tak, aby Hrabová tuto příležitost využila.

Ministerstvo následně zvýšilo prostředky 88. výzvy IROP na přibližně 1,7 miliardy korun a oznámilo, že budou pokryty všechny úspěšně vyhodnocené projekty. Nelze zpětně zaručit, že by hrabovská žádost prošla každým dalším hodnocením. Finanční prostor pro úspěšné projekty ale existoval. Naše žádost vypadla už při kontrole podkladů.

V dobových materiálech zveřejněných magistrátem je navíc výslovně zaznamenána výtka, že byl při doplňování žádosti vědomě odeslán vadný PDF soubor vydávaný za požadovanou dokumentaci. Tentýž materiál se ptá, kdo o jeho odeslání rozhodl. Také tato okolnost patří k veřejně zaznamenaným otázkám kolem tehdejšího postupu.

Příležitost získat téměř 44 milionů korun si zasloužila přípravu odpovídající svému významu. Výsledek tehdejšího vedení tuto laťku nesplnil.

A nyní k naší bilanci.

Aby bylo srovnání jasné, mluvím zde o investičních dotacích z Evropské unie, státu a kraje. Nezahrnuji běžné provozní transfery ani spolufinancování městem Ostravou.

Podle našeho souhrnného přehledu předchozí vedení v minulém volebním období v této kategorii nezískalo žádnou dotaci. Za našeho působení jsme již vyčerpali téměř 20 milionů korun, přičemž další prostředky mají následovat.

Nula proti téměř dvaceti milionům. V přesně vymezené kategorii, aby se nám do srovnání neztrácely ani nepřidávaly jiné peníze.

Vedle toho město Ostrava spolufinancovalo naše projekty částkou blížící se 50 milionům korun. To uvádím zvlášť. A nezapočítávám sem projekty, které na území Hrabové připravuje a hradí výhradně město.

Schopnost získávat prostředky pro obvod má tedy konkrétní výsledky. Pan Gromnica je může zkusit zpochybnit po jednotlivých projektech a částkách. Paušální řeči o naší neschopnosti se však s touto bilancí míjejí.

Hospodaření se navíc nepozná pouze podle toho, kolik peněz získáme zvenčí. Pozná se také podle toho, jak nakládáme s prostředky, které už máme.

Po nástupu jsme začali volné peníze zhodnocovat na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Rozdíl je dobře vidět i ve veřejných závěrečných účtech: za rok 2021 dosáhly příjmy z úroků přibližně 4 572 korun, za rok 2022 přibližně 3 243 korun. V roce 2025 činily přes 1,62 milionu korun.

Podle naší souhrnné bilance jsme do poloviny letošního roku za naše volební období získali na úrocích téměř pět milionů korun.

Výši výnosů samozřejmě ovlivňují také sazby bank a množství dočasně volných prostředků. Úrokové podmínky nebyly v jednotlivých letech stejné. To však nemění nic na povinnosti vedení využívat dostupné možnosti zhodnocení peněz, které právě nepotřebuje k úhradě výdajů.

Právě to jsme začali dělat. Výnosy posilují rozpočet a pomáhají financovat také kulturní, společenské a další nevýdělečné aktivity pro občany.

Když tedy představitelé ODS rozdávají lekce hospodárnosti, doporučuji porovnat jejich sebevědomí s doloženými výsledky. U neúspěšné žádosti na školku zůstala promarněná příležitost v řádu desítek milionů. U správy volných peněz ukazují závěrečné účty rozdíl mezi tisícovými a milionovými příjmy.

Na takovém základě se předvolební kazatelna odpovědného hospodáře staví dost obtížně.

Pan Gromnica má právo kritizovat naše projekty, jejich tempo i priority. Pokud však chce občanům předkládat hodnocení naší práce, musí rozlišovat příští volební období od právě končícího, organizační slučování škol od dostupnosti péče a nenárokovou dotaci od zbytečnosti o ni usilovat.

A především by měl do svého hodnocení zahrnout také výsledky, které se mu do předem připraveného verdiktu nehodí.

Zítra tuto sérii uzavřu posledním bodem. Poté už si každý čtenář bude moci sám porovnat, kolik odbornosti bylo v Gromnicově hodnocení a kolik práce muselo zůstat zamlčeno, aby jeho předvolební obraz Hrabovanů vůbec držel pohromadě.